Manželé Martina a Julius společně vychovávají tři děti – patnáctiletou Julii, jedenáctiletého Júlia a nejmladšího šestiletého Eliáška. A právě benjamínek rodiny se od narození potýká s autismem a dalšími zdravotními komplikacemi. Vypráví o tom jeho maminka Martina.

Žijeme v nádherném městě se spoustou přírody okolo – v Novém Městě pod Smrkem. Naše dvě starší děti Julinka a Júleček navštěvují základní školu, benjamínek rodiny Eliášek chodí do přípravného stupně ZŠ ve Frýdlantu. Eliášek si s sebou do života přinesl diagnózu, která ovlivnila chod celé rodiny. Potýká se s autismem spojeným s těžkým mentálním postižením, takže nikdo nikdy nevíme, jak mu zrovna je. Elí nemluví, tak je těžké pochopit, co zrovna potřebuje, co se mu líbí nebo nelíbí. Kromě toho se potýká s nedoslýchavostí a vrozenou srdeční vadou, kvůli níž podstoupil v září 2021 operaci. I když je péče o něj občas velmi náročná, semkla celou rodinu. Víme, že náš Eliášek nás potřebuje. Společně se o něj staráme a radujeme se z každého jeho úsměvu.

Mluvíme o něm jako o malém gentlemanovi, protože je stálý a nemění své návyky. Je věrný, a když chce někoho odměnit, třeba krátkým prchavým úsměvem, tak na to dotyčný dlouho a rád vzpomíná, protože jeho úsměv je kouzelný. Ale mimo to je i objevitel a malý zvědavec - horolezec. Žádné okno, stůl nebo skříň před ním není v bezpečí. Je to gurmán, který rád ochutnává. Rádi vzpomínáme na den, kdy poprvé ochutnal čokoládu – radostí skákal i s jídelní židličkou :-) Taky je to náš malý tanečník a artista. To, jak rád roztáčí pokličky a jak tančí radostí, když se mu to povede, rozesmává celou rodinu.

Ovšem naše dny nejsou jenom o úsměvech. Eliášek se často trápí a dává to vědět jediným způsobem, který umí – pláčem. Pláče často desítky hodin a já nevím proč. Když je nejhůře, nesnese u sebe nikoho jiného než mě, ale pláč nekončí. Snažím se uhodnout, co se děje, proč pláče, ale i když to často končí tak, že usne vyčerpáním, nejednou se po půl hodince vzbudí a pláč pokračuje nanovo. V těchto chvílích, které jsou bohužel časté, péči o domácnost a starší děti absolutně nezvládám. Jen díky tomu, že na to nejsem sama, manžel je mi velkou oporou, a tomu, že starší dětí vědí o Elího diagnóze a jsou více samostatní, zvládáme fungovat i v těchto těžkých chvílích. Času sama pro sebe nebo společně s manželem mám velmi pomálu. Můj malý gentleman potřebuje neustálou péči a dohled. Když ho večer konečně uspím, ještě ho chviličku pozoruji, jak v klidu odpočívá. A pak konečně odpočívám i já. A víte jak? U domácích prací :-) Dělat si domov krásným je spolu s rodinou mou největší radostí.

Říká se, že každý má svého anděla. A celá naše rodina má vás - Dobré anděly. Pomáháte nám se vším, co syn potřebuje – nákupem různých doplňků stravy a vitamínů a úhradou dopravy do školy – ale i s běžnými náklady domácnosti. Vaše příspěvky nám také pomáhají dopřát Eliáškovi speciální hračky, které ho někdy alespoň zaujmou. Jsme rodinný tým, který se nikdy nevzdává a bojuje o to, aby náš milovaný Eliášek byl šťastným dítětem. Dobří andělé, jste našimi přáteli, hrdiny, kteří jsou v našem boji, který nikdy nekončí, s námi. Děkujeme za vaši péči a posíláme vám objetí.