Otrokovice jsou domovem paní Martiny a její rodiny, kterou tvoří manžel Josef a jejich dva synové - sedmnáctiletý Matěj a dvanáctiletý Jan.

Pan Josef pracuje jako řidič, starší syn Matěj studuje střední školu, mladší Jan je na škole základní. Mužskou část osazenstva rodiny spojuje zájem o sport, zejména fotbal. Manželé také rádi vyráží na projížďky na kole. Paní Martina dříve pracovala jako technicko-administrativní pracovník, již před nějakou dobou však musela nastoupit na nemocenskou. V květnu loňského roku jí totiž bylo zjištěno vážné onkologické onemocnění – nádor prsu. Musela nastoupit do Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde začala podstupovat chemoterapie: „Dařilo se mi všelijak, motala se mi hlava, byla jsem stále unavená. I když to bylo velice náročné, snažila jsem se s nemocí bojovat, pociťovala jsem hrozný strach z toho, co bude.“

Před půl rokem paní Martina podstoupila operaci prsu. Po zákroku nastoupila na dlouhodobou hormonální léčbu. Nyní se jí daří celkem dobře, ne vždy je to ale jednoduché. „Někdy jsem jak přejetá vlakem – nateklá, zesláblá, ale snažím se žít, jak to jde. Čekají mě lázně a uvidím, co bude dál,“ popisuje současnou situaci paní Martina.

Od června minulého roku paní Martinu podporují Dobří andělé. „Chtěla bych všem Dobrým andělům velice poděkovat. Vždy jsem byla já ta, která posílá příspěvky. Jsem pravidelným dárcem krve, měla jsem několik let adoptovaného chlapce na dálku, vždy jsem se snažila každému pomoci. Nikdy by mě nenapadlo, že budu jednou pomoc potřebovat i já, ale život je už takový.

Když jsem běžela svůj první Spartan závod, dala jsem si rovnou Beast - ten nejtěžší. Byl na Lipně. Říkala jsem si, pokud dám těch 26km a 25 překážek – v mém případě 210 angličáků – vodu a zimu, tak že už zvládnu každý závod. Ještě loni jsem měla doma další registraci k závodu, ale bohužel, ten už jsem nezvládla. Čekal mě mnohem delší a tvrdší závod, než byly všechny předchozí dohromady. Ale hned jak tuto potvoru pokořím, rozběhnu se v úplně jiném módu a budu si ještě víc užívat každý uběhnutý kilometr. Všem Dobrým andělům jsem zkrátka vděčná. Díky Vám žiji v klidu a dobře. Inspirovali jste mě a nyní pomáhám sobě i druhým - také jsem se stala Dobrým andělem. Všem ze srdce děkuji.“