Dvouletý Filípek žije se svou maminkou Hanou a tatínkem Markem v Olomouci. Mladé rodině se ze dne na den obrátil svět vzhůru nohama. Filípkovi bylo diagnostikováno nejčastější dětské onkologické onemocnění - akutní leukémie.

Na leukémii se většinou přijde v souvislosti s opakovanými infekcemi, tvorbou modřin bez příčiny, slabostí a velkou únavou. Jak tomu bylo u Filípka, vypráví paní Hana: „Počátkem ledna se nám zdálo, že má Filípek vzadu na krku zvětšené uzliny, a tak jsme raději zašli k dětské lékařce. Okolo Vánoc byl totiž navíc velice unavený, v noci špatně spal, měl kruhy pod očima, chtěl se více chovat a tulit, pořád chtěl maminku. Nejprve jsme to přičítali rostoucím stoličkám, ale ani po Silvestru se nic nezlepšovalo. Byl čím dál tím víc bledý, neměl teplotu ani si na nic nestěžoval, ale méně se usmíval a byl takový bez energie. Nechtěl venku chodit, i když byl předtím zvyklý na dlouhé procházky. K tomu se přidaly studené ručičky a nožičky. Paní doktorka nás okamžitě poslala na krevní testy a ještě ten den jsme nastoupili do nemocnice.“

Filípek se nyní nachází v počáteční fázi léčby. Tato fáze bývá zpravidla intenzivní - pacientovi je chemoterapie podávána nitrožilně a po část léčby musí být hospitalizovaný. Filípkův pobyt v nemocnici trval pět týdnů. „Kvůli opatřením souvisejícím s pandemií byl v nemocnicích přísný zákaz návštěv. Pět týdnů je dlouhá doba, moc nám chyběl tatínek, který nám alespoň chodil mávat pod okno. Denně jsme si také volali přes video, aby měl s Filípkem alespoň nějaký kontakt,“ popisuje paní Hana. Nyní už je Filípek doma, ale do nemocnice musí i nadále dojíždět, a to hned několikrát týdně kvůli kontrolám, odběrům krve, ošetření centrálního žilního katetru a ambulantní aplikaci léků. Přibližně každé dva týdny je navíc třeba, aby v nemocnici zůstal na delší dobu z důvodu intenzivnějších chemoterapeutických bloků. Naštěstí je tam v dobrých rukou. „Sestřičky, lékaři a ostatní pracovníci tady na oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se nám všem snaží pobyt a léčbu maximálně zpříjemnit, pomáhají nám to lépe zvládnout, jsou příjemní, obětaví a empatičtí,“ pochvaluje si paní Hana. Tato fáze léčby bude ve Filípkově případě trvat osm měsíců až jeden rok, poté jej čeká další rok léčby udržovací.

Leukémie způsobuje značné oslabení imunity, Filípek by se tak neměl nakazit žádným, byť jen banálním, onemocněním. Každá nemoc je pro něj náročnější, než bývá běžné. V případě nemoci by navíc nemohl podstupovat léčbu a nezbylo by, než chemoterapeutické bloky odložit. „Abychom neonemocněli my ani Filípek, musíme dodržovat sociální izolaci. K nám domů mohou v omezené míře jen nejbližší příbuzní. Před návštěvou vždy ověřujeme, zda nejsou nachlazení či zda nemají nějakou infekci. Po příchodu se musí vydezinfikovat, převléknout a po celou dobu návštěvy mít nasazený respirátor. Abychom se vyhnuli velké koncentraci lidí, snažíme se nechodit do obchodů, a co jde, objednávat přes internet. Manželův zaměstnavatel mu umožnil pracovat po většinu doby z domova. Já jsem si zase rodičovskou rozložila na 4 roky,“ popisuje preventivní opatření paní Hana.

Zvládnout závažné onemocnění není nic lehkého, Filípkovým rodičům s tím pomáhá jejich báječné rodinné zázemí. „Máme podporu všech našich blízkých a skvělou rodinu, která nám pomáhá lépe se se situací vyrovnat.“ Filípek je velice společenský a moc rád si hraje s jinými dětmi, ale kvůli svému onemocnění do kolektivu svých vrstevníků vůbec nemůže. „Filípkovi velice schází jeho bratranci, sestřenice a kamarádi, se kterými se kvůli riziku nákazy nemůže vidět. Mrazivé počasí a nepřítomnost kapének nám alespoň na chvíli umožnily vidět děti venku v respirátoru. Dříve jsme chodili na lekce plavání do bazénu, často jsme jezdili na výlety, navštěvovali různá místa, chodili jsme po horách, do zoo. V zimě jsme sáňkovali, hráli si ve sněhu. V dešti skákali do kaluží. Na podzim jsme chodili k rybníčku, do lesa, na houby. Nic z toho nyní Filípek nemůže, ale naštěstí to není navždy, vše zvládneme a vydržíme s vidinou toho, že se nám chlapeček uzdraví, a pak si budeme všeho zase společně užívat jako dřív,“ těší se paní Hana.

Rodina dělá vše proto, aby se léčba nezkomplikovala nebo nezpomalila, kromě již zmíněných opatření jim v tom pomáhá také udržování vysokého hygienického standardu - dezinfekce rukou, veškerých povrchů, ale třeba i nákupu, denní výměna ručníků, oblečení, častá obměna ložního prádla, denní utírání prachu a luxování - to vše je pro Filípkovu rodinu běžnou rutinou, o čištění hraček a mytí sanity nemluvě. Rodina si pořídila čističku vzduchu a také generátor ozonu na dezinfekci matrací, sedačky, auta a všeho ostatního, co nelze běžně vyprat, anebo vyčistit. Filípek musí také dodržovat speciální nízkobakteriální stravu, měl by se vyvarovat kontaktu s plísní, prachem, zvířaty, stojatou vodou, hlínou či pískem.

Se zajištěním všeho potřebného pomáhají rodině také Dobří andělé. Díky jejich pravidelným příspěvkům mohli pořídit například bezsáčkový vysavač s HEPA filtrem a zvlhčovač vzduchu. Rodina z nich také financuje veškeré hygienické a dezinfekční prostředky, roušky a respirátory. „Díky dárcům se můžeme naplno věnovat Filípkovi, jeho léčbě, uzdravení a nemusíme se strachovat, jestli vyjdeme,“ vysvětluje paní Hana a dodává: „Všem Dobrým andělům z celého srdce děkujeme. Velice si vážíme jejich pomoci. Na závažné onemocnění se nelze dopředu připravit, prostě zničehonic přijde a všechno změní. Nikdo nikdy neví, kdy bude pomoc sám potřebovat. I my jsme se proto zařadili mezi dárce a část našeho příspěvku tak sdílíme s ostatními potřebnými.“