V severočeském Rumburku žije paní Marcela společně se svou vnučkou Leonkou, kterou má svěřenu do péče. Leonka se narodila předčasně a do života si s sebou přinesla řadu komplikací. Spolu s babičkou se ale nevzdává – ostatně píše vám o tom sama paní Marcela.

Leonka se narodila extrémně předčasně ve 23. týdnu těhotenství a její porodní váha byla 550 gramů. Takto brzy narozené děti mají pramalou šanci na přežití. Lea svůj boj o přežití vyhrála, ale co se jejího zdraví týče, vyhráno nemá. S předčasným narozením souviselo mnoho komplikací, nejzávažnější však bylo krvácení do levé části mozku. To zanechalo na mozku jizvy, a tím i způsobilo motorické problémy. Diagnóza: dětská mozková obrna. Prognózy nebyly vůbec příznivé, zaznělo i „mentálně postižený ležák“. S tím jsem se nehodlala smířit a začala s Leonkou čtyřikrát denně cvičit Vojtovu metodu, která má vliv na motoriku i mentalitu dítěte. Absolvovala také několik rehabilitační pobytů v lázních. Díky intenzivnímu cvičení Vojtovy metody a lázeňským procedurám dělala Leonka pokroky jak po stránce mentální, tak i motorické, a ve dvou a půl letech poprvé začala lézt po čtyřech.

Cvičení však přestalo mít po čase takový účinek, jaký byl potřeba, a muselo se najít jiné řešení. Tím byly pro Leonku neurorehabilitační pobyty, které trvají čtyři týdny a podstupuje je zhruba pětkrát ročně. Toto cvičení není hrazeno pojišťovnami, a proto musím shánět peníze přes nadace, sponzory a různé charitativní akce. Jeden rehabilitační pobyt vyjde na desítky tisíc korun. Potřebné finance se nám daří sehnat i díky Dobrým andělům. Lea jezdí také na hipoterapie (rehabilitace na koni), které se nám hlavně v létě daří absolvovat až třikrát do týdne.

V šesti letech se Leonka stále pohybuje především lezením po čtyřech. Díky intenzivnímu cvičení dělá veliké pokroky a pomalu začíná chodit s berličkami. Jinak je odkázána na invalidní vozík. V současné době nosí na pravé noze speciální ortézu, která by jí měla nožičku srovnat a tím i usnadnit chůzi s berličkami. Bohužel na českém trhu ortézy tohoto typu nejsou, proto za léčbou jezdíme každý měsíc do Vídně, což je finančně i časově dost náročné.

Leonka navštěvuje mateřskou školu. Jelikož vyžaduje celodenní péči a vzhledem ke špatné motorice se sama nenají, neoblékne, ani si nedojde na toaletu, ve školce se o ni celý den stará osobní asistentka. Leonka je velká bojovnice. Neví, jaké je hrát si venku s kamarády, náplní každého jejího dne je cvičení. I přesto je veselá holčička, která se ráda směje a svou věčně dobrou náladou dokáže zpříjemnit den všem okolo. Ve školce je pro svůj optimismus oblíbená mezi dětmi i učitelkami.

Říká se, že zdraví si koupit nemůžeme. V tomto případě je však opak pravdou. I díky příspěvkům od Dobrých andělů si můžu dovolit hradit Leonce rehabilitace a náklady s nimi spojené. Díky tomu všemu se snad Leonka jednou svých prvních samostatných krůčků dočká. Je krásný pocit, že v tom vlastně nejsme samy. Jsme nesmírně rády, že je kolem nás spousta dobrých lidí, kteří pomohou ať už finančně nebo jen tím, že tu pro Leonku jsou. Všem Dobrým andělům moc děkuji. Velmi si jich vážím za to, co dělají pro nás i pro jiné. Jsem jim za to moc vděčna a mají mou úctu!