Neobvyklý rozhovor na téma neziskového sektoru vedla s Petrem Sýkorou, spoluzakladatelem nadace Dobrý anděl, studentka Michaela jako součást své diplomové práce. Jeho část Vám nyní přinášíme…

Co přesně děláte v Dobrém andělovi?

To se mění… Dobrý anděl funguje už skoro pět let - takže úplně na začátku dělal člověk skoro všechno. A teď máme tým sedmi lidí, kteří již naopak všechno zvládají sami, takže změna je to veliká :-)

Již nejsem nějakou dobu pro denní provoz Dobrého anděla potřeba, stejně jako Honza (pozn. DA - Jan Černý, druhý spoluzakladatel nadace). Martina Hovorková, která Dobrého anděla od počátku vede, stejně jako celý tým, je nesmírně šikovná. Takže já se dnes Dobrému andělovi věnuji v rovině strategické. To obnáší mimo jiné to, abychom měli dobře rozmyšlené, co děláme, proč to děláme a na jakých principech vše stojí. Je potřeba sledovat, aby byly tyto základní kameny v pořádku.

Potom na mne padá odpovědnost za zajištění provozního financování, protože provoz Dobrého anděla něco stojí. Mým úkolem je získat několik partnerů, kteří budou provoz hradit v budoucnu. To se daří dobře. A pokud je nepřivedu, je na mě, abych jej zaplatil :-)

Třetí část je mediální - zde je dobré, aby Dobrého anděla symbolizovala jedna osoba, která za projektem stojí. Plus k mojí práci patří ještě nějaké drobnosti a každodenní věci, které se objevují, ale to běží, jak už jsem říkal na začátku, poměrně pěkně a hladce.

Děláte ještě něco mimo Dobrého anděla? Dozvěděla jsem se, že také například studujete…

Dělal jsem už leccos, ale je pravda, že jsem nyní uprostřed studia filozofie v Indii, což je něco, co mne každý den na několik hodin vytěžuje. Jednou za dva měsíce jsem pak týden až dva přímo v akademii v Indii.

A jak Vám to jde?

Těžko říct, ale i zde máme nějaké známky a hodnocení – no zatím jsem ještě nepropadl :-)

Tak to si vedete výborně :-) Zpátky ale k Dobrému andělovi. Zeptám se na velmi jednoduchou otázku. Baví Vás to, co děláte?

Baví. Ale myslím si, že dnes už se tolik nerozhoduji podle toho, co mě baví nebo nebaví. A konkrétně v případě Dobrého anděla cítím také odpovědnost, která zde je a bude, i kdyby mě nebavil.

Pro člověka je samozřejmě příjemné, když jej práce baví, ale není to rozhodující. Řekl bych ale, že to souvisí s mojí osobností, náturou. Součástí mé povahy je budování organizací, firem - a potom už je jen technikálie, zda je to firma, která má tvořit zisk, nebo je to nadace, jako je Dobrý anděl.

Proč jste přešel do neziskového sektoru – proč Vás třeba neuspokojilo přispět na již stávající projekt?

To se nevylučuje. Jinými slovy - jako rodina přispíváme a doufám, že budeme moci i dále, i na jiné projekty. V případě Dobrého anděla to byla náhoda, ne plán.

Začalo to tak, že jsme se s Honzou Černým, mým kamarádem a obchodním partnerem z PAPIRIUSU, dívali po novém podnikání. A dříve, než nové podnikání v podnikatelské sféře, se objevilo „podnikání“ s Dobrým andělem. Když jsme projekt viděli, zdál se nám velmi zajímavý, pochopili jsme, že i v České republice je potřeba a stálo by za to jej sem přenést. No a shodou okolností jsme právě byli v situaci, kdy jsme měli možnost to opravdu udělat.

Jinými slovy - může se stát, že se za pár let vrátím k podnikání. Anebo třeba už nikdy. Nechávám to úplně otevřené a v současné chvíli se tím nezabývám.

Vnímáte nyní neziskový sektor jinak, když v něm nyní působíte?

Vnímám ho jinak. Aby se nám tady, ale koneckonců i v jakékoli jiné zemi, dobře žilo, potřebujeme dobře fungující státní správu a především živý podnikatelský sektor, který zaměstnává lidi, vytváří bohatství a uspokojuje základní potřeby. Mezi nimi vzniká určitá mezera, která je vyplněna potřebami, které neumí trh ani stát efektivně uspokojit. A tu zaplňuje právě neziskový sektor.

Například: Statisíce seniorů v naší zemi nikoho nemají a jsou sami. A určitě má nějakou hodnotu to, že se za nimi někdo zastaví a přijde si s nimi popovídat, naslouchat jim. Po státu to chtít nemůžeme a firmy to efektivně neumí, protože by je neměl kdo platit. V tu chvíli takovou potřebu může uspokojit neziskový sektor. A takových věcí, od lavičky v parku, až po ochranu žab na Kokořínsku, je zde mnoho. Podnikání - stát - neziskovým sektor (nebo také občanskou společnost, chcete-li) vnímám jako celek.

Myslím si, že Dobrý anděl má jistou výhodu, kterou mají třeba i jiné nadace - že se mu aktivně věnují podnikatelé. A že jej slovenští zakladatelé Dobrého anjela tehdy dobře vymysleli. Projekt má dobrou myšlenku už od počátku. A to nejen tu vznešenou, že propojuje lidi, kteří chtějí pomáhat, s lidmi, kteří tu pomoc potřebují, ale i tu podnikatelsko-strategickou, což znamená, že máme jasně definováno co děláme, proč to děláme a jak to děláme.

Kdy jste mezeru mezi státní správou a trhem uvědomil?

Až když jsme rozvíjeli Dobrého anděla. Předtím jsem se tím nezabýval. Jen bych k tomu chtěl dodat, že to nevyčítám státní správě ani podnikatelům. Myslím, že to vyplývá z přirozené povahy světa tak, jak je uspořádaný.

V čem si tedy myslíte, že se neziskový sektor liší od toho ziskového?

Řekl bych, že nyní jako společnost vstupujeme do doby, kdy se neziskový sektor začíná opravdu probouzet. Je to tím, že společnost od roku 89 opravdu výrazně zbohatla. K tomu máme technologie, které umožňují dělat nově spoustu věcí. Část z nás, a myslím, že to je podstatná část, pochopila, že není pořád potřeba hromadit další peníze, takže je zde více lidí s větší znalostí a chutí něco dělat, než tomu bylo třeba před dvaceti lety.

Ale jinak si myslím, že pravidla pro to, aby uspěla nezisková organizace nebo firma, jsou velmi podobná.

Čeho si nejvíce vážíte na práci v Dobrém andělovi?

Vážím si toho, že se v České republice našlo tolik Dobrých andělů. To mě překvapilo. I proto, že to znamená, že to s naší zemí nemůže být tak špatné :-)

Další věcí, kterou vnímám rozdílně oproti podnikání je, že s Dobrým andělem nám pomohlo řádově asi 200-300 různých lidí. De facto každý z nějaké jiné organizace nebo firmy. A každý z nich to udělal pro věc jako takovou, pro sílu myšlenky. Zadarmo. Od právních služeb, přes rozvoj webu, až po pomoc s výběrem prvních pracovníků. Je samozřejmé příjemné se s těmito lidmi potkávat a společně tvořit.

Mluvil jste nyní hlavně o Dobrém andělovi, ale mohl byste mi říci více obecně, co vyžadujete, aby práce obecně dávala, nabízela?

Do budoucna se určitě chci věnovat věcem, o kterých si myslím, že má smysl je dělat. A jestli to bude podnikání nebo neziskový sektor je úplně vedlejší. Snažím se nevrhat se do věcí po hlavě, dobře si rozmyslet, jestli ta věc, která člověka právě napadne, nebo myšlenka, se kterou jej někdo osloví, má opravdu smysl.

Našel jste smysl života?

Nad touto otázkou jsem přemýšlel. Mockrát. Když o ní člověk nepřemýšlí, je vláčen okolnostmi, okolím, médii… Takže ano. Už několikrát se mi pohled na tuto věc změnil, takže musím dodat, že je možné, že až se třeba za pár let uvidíme, dospěji k novému pohledu. Nicméně dnes bych řekl, že smysl života je pro mne pokusit se být dobrým člověkem. Což, myslím, v sobě mnohé zahrnuje a není o tom potřeba dále hovořit.

Děkujeme Michaele i Petrovi za krásný rozhovor!