Náročnost léčby jsem si s dětmi a každodenním kolotočem ani nepřipouštěla – příběh Jitky
20.2.2023, Andělský blog, PříběhyPaní Jitka žije spolu s manželem Ondřejem, tříletou Klárkou a šestiletým Kryštůfkem v Plané nad Lužnicí. Obě děti jsou pro ně velkým zdrojem radosti, obzvlášť v současném složitém životním období. Před rokem jí byl diagnostikován agresivní zhoubný novotvar prsu.
„V lednu 2022, v době, kdy jsem ještě stále kojila Klárku, jsem si našla bulku v prsu. Byla jsem přesvědčená, že se jedná o změny mléčné žlázy při kojení. Bohužel vyšetření odhalilo karcinom prsu,“ začíná své vyprávění paní Jitka. Ihned začala s léčbou. Od ledna do července loňského roku podstupovala chemoterapie, jejichž náročnost byla zkomplikována covidovou pandemií. I přesto zůstala aktivní, jak sama popisuje: „Jako praktická lékařka jsem jednou týdně chodila sloužit večerní pohotovost i při chemoterapiích. Naštěstí jsem je snášela celkem dobře – nebo jsem si tu náročnost s dětmi a každodenním kolotočem ani nepřipouštěla.“
Čím delší ale byla léčba, tím více síly ubývaly. V polovině loňského roku paní Jitka podstoupila operaci, po níž následovala rekonvalescence a nástup na časově náročnou radioterapii. Cyklů ozařování bylo celkem pětadvacet a probíhala na specializovaném pracovišti. „S Klárkou jsem tedy po tu dobu musela zůstat v Praze u mamky a manžel byl s Kryštůfkem doma v Plané. Stýskalo se nám, ale museli jsme to zvládnout,“ vzpomíná na těžké období a dodává: „Se dvěma malými dětmi člověk moc odpočívat nemůže. Manžel se musí starat o finanční zajištění rodiny. Naštěstí nám ale pomáhají babičky, i když stále ještě pracují.“
Nyní už se paní Jitka cítí lépe a postupně by se ráda vrátila do běžného života: „Klárka začala chodit do školky a já se pomalu vracím do práce. Současně mě ale stále čekají časté kontroly, probíhá hormonální léčba, lymfodrenáže a rehabilitace. Mé další pracovní nasazení tak může být zatím jen částečné. V následujících pěti letech existuje bohužel riziko, že se nemoc vrátí, i když všichni pevně věříme, že se to nestane.“
V budoucnu by se paní Jitka, jako lékařka, která má vlastní zkušenost s takto vážným onemocněním, ráda zaměřila na osvětu. „Prosím všechny mladé ženy, aby se samy jednou měsíčně vyšetřovaly a jednou ročně podstoupily preventivní ultrazvuk prsou bez ohledu na to, zda se v minulosti v jejich rodině toto onemocnění vyskytlo či nikoliv. Případná dědičnost není jediným rizikovým faktorem, mezi další patří například dlouhodobé užívání antikoncepce, podstoupení IVF nebo nekojení. Ale – mě se netýkal ani jeden z těchto faktorů a dokonce jsem v době zjištění nádoru stále kojila. Proto je prevence opravdu velmi důležitá. Bohužel je tato diagnóza čím dál častější právě i u mladších žen,“ apeluje.
Podpora Dobrých andělů byla pro rodinu velmi důležitá. „Velmi nám pomohli překonat nejnáročnější období, kdy člověk zažívá pocity nejistoty a beznaděje. Nemít záchytnou síť v podobě pomoci Dobrých andělů a úžasné rodiny, vůbec nevím, jak bychom toto období zvládli. Také díky Dobrým andělům vlastně nevnímám minulý rok jen negativně. Zažili jsme s dětmi spoustu krásných okamžiků, chodíme rádi do přírody, která nám dodává energii, a máme radost z přítomnosti, které si možná s touto zkušeností o to více vážíme. Strach mám ale pořád a šrámy na duši už zůstanou. Jsme za vaši pomoc vděční a rádi se, pokud to bude jen trochu možné, staneme také Dobrými anděly,“ zakončuje své vyprávění paní Jitka.