Silvestr roku 2019 nebyl pro rodinu manželů Olgy a Jana z Klecan u Prahy ve znamení oslav příchodu nového roku. Jejich nejstarší, tehdy patnáctiletá, dcera Alenka v ten den prodělala náhlou oboustrannou plicní embolii, která způsobila srdeční zástavu.

U Alenky došlo k poškození mozku a upadla do tzv. vigilního kómatu – tj. poruše vědomí, při níž dochází k zachování některých funkcí mozkového kmene a například tak zůstává zachován cyklus spánku a bdění. O tom, co si za poslední tři roky ona, její rodiče i sourozenci Honza a Helenka, prožili, vypráví pan Jan.

Před třemi lety naši Alenku postihla vážná cévní příhoda a po dlouhé sérii resuscitací upadla do stavu vigilního kómatu. Kvůli této příhodě má vážně poškozený mozek a je tedy ve vegetativním stavu. Krátce po její hospitalizaci jsme se v motolské nemocnici dozvěděli o pomoci Dobrých andělů, kteří nám po tři roky pomáhali zvládat nelehkou situaci, v níž jsme se náhle ocitli.

Zprvu šlo hlavně o plánování – kdo a kdy půjde do práce, kdo a kdy se postará o sourozence Alenky, kdo a kdy pojede za Alenkou. Po dobu 6 měsíců, a to i v rané době covidových opatření v roce 2020, pobývala hned v několika nemocnicích. Snažili jsme se s ní každý den trávit co nejvíce času a učili se, jak o ni správně pečovat a jak ji stimulovat.

V tomto půl roce jsme také pracovali na tom, abychom doma vytvořili prostor, do kterého by se dcera mohla vrátit. Bylo nutné zajistit bezbariérový vstup do domu, přestavět byt a vytvořit JIP v našem obýváku. V červenci 2020 jsme si ji konečně mohli vzít do domácí péče, na což jsme se velmi těšili. Rodina byla zase pohromadě.

Dobří andělé nám pomohli nejen svými příspěvky, ale hlavně nepřímým sdělením – totiž, že na to nejsme sami. I po třech letech se každý den učíme žít nový život při každodenní péči o Alenku tak, aby naše rodina prospívala. A s vědomím, že nejtěžší zkoušky jsou stále před námi, se snažíme s pomocí a blízkostí všech být šťastni.

Alenčin zdravotní stav je stabilní, jsme rádi, že se nezhoršila. Je obklopena milujícími lidmi, kteří o ni pečují s tou největší pílí a láskou. Občasný zdravotní nekomfort se nám daří zvládat bez pobytu v nemocnici.

Jsme vděčni za pomoc všech Dobrých andělů a velmi si vážíme toho, že jim můžeme touto cestou poděkovat, neboť díky všem, kteří nám po celé tři roky byli nablízku, se celá situace stala snazší. Stále šetříme na potřebné úpravy bytu a dceřiny potřeby, ale jsme moc rádi, že jsme mohli dopřát nějaké povyražení i Alenčiným sourozencům – Helenka například jela se školou na hory a Honzík mohl chodit s kamarády na plavání. Bylo to úžasné, mít pár prostředků navíc. Přejeme si, aby tato cílevědomá a dlouhodobá práce všech Dobrých andělů pomáhala všem rodinám, které se náhle ocitnou v situaci tak vážné, jak si ji nikdy neuměly představit. Děkujeme.

Rodina dostávala příspěvky Dobrých andělů do února tohoto roku, kdy Alenka dovršila 18,5 let, není již tedy nezaopatřeným dítětem a začala dostávat invalidní důchod. Děkujeme všem dárcům za podporu a rodině přejeme mnoho sil do dalších let.