Před čtyřmi lety se v Ústí nad Labem do rodiny partnerů Michaely a Miroslava narodil Robinek. Parťačkou se mu stala starší sestřička, sedmiletá Emička. Narodil se do rodiny paní Michaely a pana Miroslava jako druhorozené dítě, o tři roky později, něž jeho sestřička Emička. V květnu loňského roku se rodině otočil život vzhůru nohama, Robinkovi lékaři diagnostikovali lymfoblastickou leukémii. Vypráví o tom jeho maminka Michaela…

Náš život se proměnil sedm dní po Robinkových třetích narozeninách. Na běžné preventivní prohlídce se paní doktorce něco nezdálo, a tak nás okamžitě poslala do ústecké Krajské nemocnice. Ještě ten den nás odtud poslali na hospitalizaci do pražské Fakultní nemocnice v Motole. Leukémie pro nás byla šokem. Ani se nechci rozepisovat o tom, že začátky pro nás představovaly absolutní noční můru - život naruby, spousta otazníků a obrovská nejistota.

Robinek byl se mnou až do diagnózy doma, do školky měl nastoupit až v září. Po úvodní hospitalizaci, která naštěstí netrvala déle než dva týdny, nastoupil kolotoč cestování sanitkou na chemoterapie, kontroly a různá vyšetření. Naštěstí jsme se po několika týdnech opět dostali do rukou ústecké nemocnice a naše dojezdová vzdálenost se ze dvou hodin třikrát týdně zmenšila na několik minut, to nám hrozně pomohlo.

Robinek vše zvládal skvěle, spolupracoval a rozuměl si se zdravotnickým personálem, který se k nám v obou nemocnicích choval vždy perfektně. Oblíbil si také zdravotní klauny. Nejhorším obdobím byla léčba kortikoidy - to jsme Robinka nepoznávali, byl hrozně plačtivý, vůbec si nehrál a kromě jídla a mazlení s mámou ho nic nezajímalo… Naštěstí už je to za námi.

Po ukončení intenzivní části léčby v lednu, Robinek absolvoval ještě měsíční podpůrnou biologickou experimentální kůru v Motole a nyní je tedy již v udržovací fázi léčby. Vyndali mu centrální žilní katetr, který měl zavedený od stanovení diagnózy (pozn. DA – jedná se o dlouhodobě zavedený vstup do žíly, většinou v oblasti klíční kosti, jímž je léčba podávána). Chemoterapii nyní dostává v malých dávkách formou tabletek a docházíme na pravidelné kontroly.

S Robinkem je spousta legrace, je to malý velký lupínek, který si nyní moc užívá dovádění se svou o tři roky starší sestřičkou. Někdy o nich vůbec nevím, jen slyším, jak se spolu smějí. Je to nádhera. Konečně můžeme více začít chodit ven, a to i na dětská hřiště, která byla ještě donedávna tabu a Robinek si je moc užívá. Postupně rozvolňujeme i nízkobakteriální dietu - Robinek byl nadšený, že už si může dát kousek papriky nebo oblíbený tvarohový dezert.

Pomalu vstupujeme do druhého roku léčby. Jsem šťastná za každý den, který jsme díky ní dostali a dostáváme dál. Robinek je báječný kluk, kterého bych vám přála poznat. I když jsou mu jen čtyři roky, je to parťák a kluk s velkým srdcem. A já z celého srdce děkuji za naši rodinu všem Dobrým andělům. Finanční pomoc byla zařízena téměř okamžitě a v momentě, kdy jsem musela opustit zaměstnání, byla vaše pomoc zastoupením za výpadek mého příjmu.