Její úsměv je pro nás největší odměnou – příběh Bohdanky
14.6.2022, Andělský blog, PříběhyPraha je domovem manželů Ludmily a Radovana. Před osmi lety se jim narodila jednovaječná dvojčátka Bohdanka a Helenka. Tři roky nato rodinný kruh rozšířil ještě chlapeček Toník. Sympatická rodina se bohužel potýká se závažným onemocněním jedné z dcer - Bohdance byla diagnostikovaná dětská mozková obrna, epilepsie a chronické onemocnění ledvin.
První těhotenství paní Ludmily bylo rizikové, ale probíhalo téměř bez problémů. „Po porodu nám ale lékaři sdělili, že má Bohdanka poškozený mozek a chybí jí velká část šedé kůry mozkové. Problémy měla také s ledvinami,“ vzpomíná paní Ludmila. Helenka si do života naštěstí žádné zdravotní problémy nepřinesla. O to více byly postupem času vidět rozdíly mezi sestrami. U Bohdanky poškození mozku způsobilo dětskou mozkovou obrnu a epilepsii, potíže jí dělal také příjem potravy, takže jí lékaři museli zavést výživovou sondu přímo do bříška.
Aby mohla Bohdanka žít co nejplnohodnotnější život, rodiče s ní absolvují množství rehabilitací a nejrůznějších terapií. Nejčastěji se věnují cvičení Vojtovy metody a Bobath konceptu. Možná i díky tomu se nyní Bohdance daří v rámci možností dobře. „Oproti začátkům, kdy Bohdanka kvůli častým infektům končila v nemocnici, se nyní situace obrátila k lepšímu. Vděčíme za to takzvanému kašlacímu asistentovi, inhalátoru a odsávačce, díky nimž není tolik zahleněná. Pročistily se jí dýchací cesty, přestala díky tomu i tolik zvracet a konečně začala alespoň částečně přibývat na váze,“ popisují rodiče.
Po motorické stránce se Bohdanka bohužel tolik nelepší, stále je odkázána na plnou pomoc okolí, ale za to dělá ohromné pokroky v sociální oblasti. „Vše krásně vnímá, sleduje, zajímá se. Chápe význam některých slov a po svém na ně reaguje,“ pochvalují si rodiče.
Bohdanka dochází do speciální školy, kde ji učí pracovat s komunikačním programem TOBII, který ovládá očima. Program poté převádí zobrazená slova a symboly do mluvené řeči, což Bohdance umožňuje dorozumívání. „Nejprve se učila členy rodiny, poté zvířata anebo části těla. V letošním roce se zaměřili na barvy a dopravní prostředky. Je to naše sluníčko, krásně se usmívá a tím si každého získá. Její úsměv je pro nás největší odměnou,“ říká paní Ludmila a dodává: „Díky tomu, že využíváme příspěvky od Dobrých andělů na úhradu školného, může dcerka docházet do školy na to samé místo, kam chodila do školky. Moc krásně tam s dětmi pracují a posouvají je podle jejich možností kupředu. Všem dárcům moc děkujeme.“