Dojímá mě lidskost a ochota člověka pomoci člověku - příběh Marie, Hynka a Elenky
10.9.2022, Andělský blog, PříběhyPaní Marie žije společně se svými dětmi v Praze. Osud nadělil Elence i Hynkovi do vínku zdravotní komplikace, i přesto se ale snaží žít, jak píše paní Marie, úplně normální život…
Milí Dobří andělé,
dovolte mi, abych vám co nejsrdečněji poděkovala za podporu a pomoc, kterou nám již několik let poskytujete. Není to jen fráze, vaše pomoc pro nás znamená opravdu mnoho.
Kdysi jsem si představovala, že až budu mít děti, dám je do nejbližší školy, půjdu do práce, odpoledne je vyzvednu, doma si budeme hrát, uděláme úkoly, o víkendech budeme jezdit na výlety a o prázdninách na hezké dovolené. Že budu sledovat své děti, jak běhají po louce, jezdí na kole a lezou po stromech. Že budou mít takový život, jaký jsem měla já, když jsem byla malá…
Osud se ale rozhodl jinak. Můj šestiletý syn Hynek trpí těžkým mentálním postižením, vrozenou vývojovou vadou mozku, epilepsií, problémy s oběma chodidly, hypotonickým a mozečkovým syndromem. Spousta odborných termínů, které znamenají, že se jedná o dítě, které je a celý život bude naprosto a ve všem odkázáno na pomoc jiné osoby. Devítiletá dcera Elenka je na tom lépe. Prakticky od narození se ale potýká s poruchou příjmu potravy, ochablostí svalstva a skoliózou, k čemuž se nyní připojily i úzkostné stavy.
Za ty roky jsem se o děti naučila postarat a zajistit jim vše potřebné. Péče je to často náročná a vysilující, ale i tak se snažím, aby obě prožily dle svých možností plnohodnotný život.
Trávíme spoustu času po nemocnicích, návštěvami odborných lékařů, terapeutů a rehabilitací. Jezdíme do lázní a na rehabilitační pobyty. Spoustu času zabere jen samotné dojíždění do vzdálených speciálních škol, obstarávání ortopedických a rehabilitačních pomůcek. Ve chvílích, kdy máme volněji, se snažíme žít i úplně normální život. Jezdíme na výlety, do zoo, plavat do řeky, jezdíme na koni… Máme se moc rádi a užíváme si společných chvilek.
Vzhledem k časové náročnosti péče o děti je pro mě prakticky nemožné chodit do zaměstnání. A o tom je právě vaše pravidelná pomoc. Je samozřejmě finanční, pomáhá nám s hrazením věcí, které bychom nepotřebovali, kdyby byly děti zdravé. Ale mě pokaždé dojímá to, že se do této pomoci promítá lidskost. Ochota člověka pomoci člověku. A za to si opravdu moc vážím všech, kteří se Dobrými anděly stali. Za to, že vám nejsme lhostejní.
Děkujeme vám.
Marie, Elenka a Hyneček