Onemocněla v období nejtěžší pandemie – příběh paní Kateřiny
21.11.2021, Andělský blog, PříběhyVe městě Židlochovice, osmnáct kilometrů jižně od Brna při ústí Litavy do Svratky, žije paní Kateřina se svou rodinou. Se svým mužem Tomášem vychovává tři syny – patnáctiletého Štěpána, sedmiletého Tondu a benjamínka, tříletého Matouška. Všichni v rodině jsou umělecky založení. Podkrovním bytem, kde rodina žije, se často rozléhá hudba - maminka Kateřina ráda hraje na kytaru, nejstarší Štěpán na saxofon, Matoušek miluje zpěv a tatínek Tomáš se z hudby těší, je terapeutem a rád píše básně. Tonda se pro změnu nejlépe zabaví u sportu - běh a jízda na kole jsou pro něj to pravé. Lásku k pohybu zdědil po tatínkovi. Ani výtvarno mu však není cizí, poměrně rád kreslí, stejně jako maminka Kateřina, která se kromě hry na kytaru věnuje také výtvarnému tvoření. Dovedné rodině se na začátku letošního roku velice zásadním způsobem proměnil život. Paní Kateřina si bohužel vyslechla smutnou diagnózu - lékaři jí zjistili zhoubný novotvar prsu.
„Po novém roce jsem se moc těšila po sedmileté rodičovské do práce. Nastoupila jsem na částečný úvazek do dílny, kde pracuji s lidmi s autismem a mentálním postižením. Bohužel hned s nástupem do práce jsem si našla bulku v prsu a začal kolotoč vyšetření, kdy mi diagnostikovali agresivní typ karcinomu prsu.“ Život paní Kateřiny se rázem smrsknul na léčbu a nemocniční prostředí. Tlak začal pociťovat také pan Tomáš, který je své ženě velkou oporou, a na nějž přešlo obstarávání většiny domácnosti. „Za normálních okolností by nám velice ochotně vypomohly babičky, ale situaci nám ztěžoval fakt, že jsem onemocněla v období nejtěžší pandemie. Manželovi rodiče žijí daleko, a tak pro ně bylo složité za námi dojíždět. Jiné to bylo s mými rodiči. Ti žijí ve stejném městě, a tak nám moje maminka tu napekla buchty, tu uvařila. I tak ale většina starostí o domácnost ležela na mém muži - pracuje jako sociální pracovník a naštěstí měl tu možnost svou profesi vykonávat převážně z domova,“ popisuje tehdejší situaci paní Kateřina. Pandemie ale byla přece jen v něčem výhodná - paní Kateřina měla doma plnou podporu rodiny, všichni s ní byli doma. Nejstarší syn Štěpán měl distanční výuku i předškolák Tonda měl ze školky na doma nějaké povinnosti.
Paní Kateřina podstupovala chemoterapeutickou léčbu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Její léčba má neoadjuvantní charakter - jde o systémovou onkologickou terapii, jež předchází lokálnímu zákroku vedoucímu k místnímu odstranění zhoubného nádoru. „Nyní už mám za sebou všechny chemoterapie, jež dohromady trvaly čtyři a půl měsíce. Začátkem července jsem absolvovala záchovnou operaci prsu s odebráním několika uzlin. Vše proběhlo bez komplikací. Od srpna do září jsem každý všední den dojížděla na ozařování do Brna, které skončilo začátkem října. Další kontroly mne čekají v lednu příští rok,“ popisuje aktuální situaci paní Kateřina.
Od března letošního roku rodinu paní Kateřiny podporují Dobří andělé. Jejich příspěvky rodina využívá na nákup kvalitních potravin a vitamínů. Obě dvě položky jsou nesmírně důležité při získávání nových sil po léčbě. Z příspěvků paní Kateřina hradí také oblečení a boty pro své syny, kteří stále rostou, a tak je obměna skříně nezbytná velmi často.
„Všem Dobrým andělům bychom chtěli ze srdce poděkovat za jejich laskavou podporu, které si ohromně vážíme. Bez vás by to nešlo tak dobře,“ děkuje na závěr paní Kateřina.