Šestiletá Lilly z Kaznějova na Plzeňsku, kde žije se svými rodiči Petrou a Viktorem, se narodila jako zdravé miminko. Když jí bylo 7 měsíců, dostala poprvé horečku a u toho křečovitý záchvat, který trval přes 30 minut. „Následoval převoz do nemocnice, kde jsme si všimli, že Lilly přestala hýbat levou stranou těla. Začal kolotoč vyšetření od odběrů krve, přes EEG a magnetickou rezonanci, až po lumbální punkci. Vše ale vycházelo v pořádku, i hybnost těla se vrátila,“ začíná své vyprávění její maminka Petra s tím, že lékaři vše uzavřeli jako komplikované febrilní křeče. Záchvaty se však čas od času opakovaly. „V 19 měsících dostala Lillynka první záchvat bez horečky, tehdy nám lékaři řekli, že se bude jednat o nějaký druh epilepsie,“ dodává paní Petra.

Lilly byla často nemocná. Kvůli virózám či angínám téměř pokaždé s maminkou skončila hospitalizovaná v nemocnici, jelikož onemocnění vždy provázely epileptické záchvaty, někdy i 2x denně. Lékaři postupně přidávali léky na epilepsii, zkoušeli různé kombinace. „Dcera mi ale léky odmítala jíst, plakala. Bylo to náročné období. Pak byly jednoho dne Lillynčiny krevní testy odeslány na rozbor DNA a následně přišla zpráva, že má mutaci genu SCN1A způsobující syndrom Dravetové. Jedná se o závažné onemocnění, které způsobuje farmakoresistentní epilepsii, poruchu pozornosti s hyperaktivitou a opožděný mentální vývoj. Od té doby jsme začali jezdit na kontroly do FN Motol,“ uvádí paní Petra.

I přes kombinaci čtyř antiepileptik má Lilly jednou až dvakrát do měsíce záchvaty, které trvají zhruba minutu. Spouštěčem jsou změny počasí, prudké změny teplot, horečky, nebo silné prožívání emocí – ať už radosti nebo stresu. „Abychom předešli jejím epileptickým záchvatům, v létě kvůli vedru nechodíme ven, nechodíme se koupat, nenavštěvujeme větší oslavy narozenin, dětské akce, nechodíme do zábavných parků či obchodních center. Děláme jen aktivity, které Lilly dělat může. Chodíme na vycházky do přírody, a protože miluje zvířata, pořídili jsme si letos pejska. Naučili jsme se vážit si zcela běžných věcí,“ dodává maminka. V psychomotorickém rozvoji Lilly velmi pomáhají terapie. Pravidelně dochází na fyzioterapii, rehabilitaci na koních a ergoterapii. V současné době navštěvuje běžnou mateřskou školu, kde je zařazena do speciální logopedické třídy s asistentem. „Lilly do školky chodí jen na 4 hodiny denně, ale je tam šťastná. Je o ni moc dobře postaráno a já jsem klidná, protože vím, že v případě potřeby zvládnou i její záchvaty,“ popisuje paní Petra.

Intelektové schopnosti Lilly jsou aktuálně na úrovni lehké mentální retardace, potýká se i s motorickými problémy. Protože se ji rodiče snaží maximálně posunout vpřed, snaží se jezdit na intenzivní neurorehabilitační pobyty. „Tyto rehabilitace jí velmi pomáhají, bohužel je nehradí pojišťovna a stojí 58 tisíc. K tomu pak ještě musíte započítat ubytování, čímž se dostaneme na částku přes 70 tisíc. Aktuálně na další šetříme i z příspěvků Dobrých andělů, kterým tímto nesmírně děkujeme. Péče o Lillynku je náročná, ale její nemoc nám více dala, než vzala. Udělala nás mnohem silnějšími a jsme hrdí na to, že jsme její rodiče,“ říká paní Petra.