Paní Veronika žije se svým mužem Františkem nedaleko Podbořan, kde společně vychovávají tři děti. Loni v březnu jim do života vstoupila vážná nemoc. „Na onemocnění naší sedmileté Magdalenky jsme přišli spíše náhodou. Byla jsem s druhou dcerou Rozárkou na tříleté prohlídce a Magdalenka šla tehdy s námi, protože se jí zanítilo oko. Navíc byla poslední dobou hodně unavená, pobledlá a na těle se jí objevilo několik výrazných fialových modřin. Paní doktorka na nic nečekala a okamžitě Magdalenku poslala na odběr krve. Následující den nás informovala o velmi alarmujících výsledcích a ještě tentýž den jsme byli přijati na Kliniku dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol,“ popisuje paní Veronika. „Tam už to šlo ráz na ráz, nejdříve odběr krve, pak odběr kostní dřeně a stanovení diagnózy – akutní lymfoblastická leukémie. Manželka s Magdalenkou v nemocnici už zůstaly,“ doplňuje svou ženu pan František.

„Lékaři mohou na základě výsledků průběžných odběrů kostní dřeně zvolit ze dvou způsobů léčby leukémie. Postupují pak podle standardního protokolu nebo ‚high risk‘.  V našem případě to bohužel byla druhá varianta, která je o poznání delší a především náročnější co se týče vedlejších účinků, možných komplikací i následné regenerace. V rámci léčby jezdíme na plánované bloky chemoterapie, a pokaždé, když je nutná hospitalizace, jsem samozřejmě v nemocnici spolu s Magdalenkou,” vysvětluje Veronika. Péči o Rozárku a dnes už téměř dvouletého Fanouška musel převzít za pomoci babiček pan František, kterého živí farmaření. „Má práce je v této situaci do jisté míry výhodou. Pracuji převážně doma na statku a mohu si tak práci časově rozvrhnout tak, abych se mohl o děti postarat. Jsou ale i období, kdy jsem třeba týden pracovně na cestách, a pak zůstane vše na manželce a babičkách. Celkově se ale samozřejmě nemohu své práci věnovat tak jako dříve,“ vysvětluje František.

Na začátku léčby byla rodičům v nemocnici nabídnuta pomoc Dobrých andělů, kteří jim pomáhají hradit doplatky léků, zdravotní pomůcky, jako jsou například roušky nebo jednorázové rukavice, častou dopravu do nemocnice i běžný chod domácnosti. „Dobrým andělům děkujeme za jejich pomoc, vážíme si jí. Jsme vděční už jen za ten pocit, že na to nejsme sami a máme možnost se naplno věnovat Magdalence a jejím sourozencům,“ shodují se manželé.

Jedním z následků náročné léčby je i oslabení Magdalenčiny imunity. S tím souvisí celá řada nařízení a opatření, která musí celá rodina dodržovat. Magdalenka například nesmí do kolektivu, především pak dětského, ohrožující je pro ni ale i cestování hromadnou dopravou, návštěva kina či obchodního domu. Stejně tak nesmí za zvířaty ze statku, za nimiž dříve ráda každý den chodila. „Když onemocněla Rozárka nebo Fanoušek, nejlepším řešením bylo Magdalenku nebo je přestěhovat na chvíli k babičce. I běžná viróza by mohla průběh léčby zkomplikovat nebo přinejmenším značně prodloužit. I z toho důvodu jsme nechali z příspěvků Dobrých andělů oběma mladším dětem doplnit nepovinná očkování,“ vysvětluje František. Součástí dodržování přísných hygienických podmínek je i nízkobakteriální strava, v rámci níž musí být vše vakuované, tepelně opracované či termizované. V případě teplých jídel pak čerstvě uvařené a co nejrychleji spotřebované. „Například ovoce a zeleninu může pouze takové, jež je chráněné kůrou či slupkou. Ta musí být oloupaná, případně odkrojená až centimetr do hloubky. Spoustu druhů pak nemůže vůbec,“ vysvětluje Veronika. Každý den musí rodina uklízet s dezinfekčními přípravky, používat roušky, antibakteriální mýdla a gely.

V září nastoupila Magdalenka do první třídy. Aby nic nezameškala, protože do školy mezi spolužáky zatím nemůže, učí se doma s maminkou a v nemocnici s paní učitelkou ze Základní školy při Fakultní nemocnici Motol. Aktuálně užívá řadu léků a absolvuje předposlední blok chemoterapie. „Léčba leukémie je dlouhá, běžně trvá dva roky. První rok intenzivní léčby, tedy té náročnější části, budeme mít, jak pevně věříme, brzy za sebou. Poté nás čeká fáze udržovací, v rámci které bude probíhat léčba v domácím prostředí. Doufáme, že chemoterapii bude Magdalenka brát už jen v tabletkách. Těšíme se, že se náš režim o trochu zvolní a budeme zase blíž k normálnímu rodinnému životu. Po ukončení léčby čekají Magdalenku pravidelné kontroly. Prvních 5 let je nejkritičtějších. Pokud se nemoc v té době nevrátí, budeme si snad moci oddechnout a říct si, že máme vyhráno a všechno dobře dopadne,“ věří Veronika.