Má práce mi chybí, ale věřím, že bude zase dobře - příběh Ivana
5.6.2020, Andělský blog, Příběhy, RozhovoryPan Ivan je vdovcem. Spolu se svými třemi dcerami a jejich babičkou žije v Praze. V polovině roku 2018 mu lékaři diagnostikovali leukémii a život s už tak dost napjatým rozpočtem se zkomplikoval ještě o něco více. Chybějící příjem pomáhají alespoň částečně nahradit Dobří andělé.
Pane Ivane, jak se na vaše onemocnění přišlo? Co mu předcházelo?
Nejdříve se objevily bolesti zad, které doprovázela veliká únava. Jednou jsem si lehl a už jsem nedokázal vstát. Následoval převoz do nemocnice, kde mi lékaři zjistili leukémii.
Jak probíhá vaše léčba?
Uspokojivě, mám za sebou chemoterapie i transplantaci kostní dřeně. Vše šlo dobře, dokud jsem nedostal oboustranný zápal plic. Tři týdny jsem byl v umělém spánku. Nyní se léčím ambulantně a jednou za týden jezdím na pravidelné kontroly. Mám slabou imunitu, nesmím na místa s větší koncentrací lidí, třeba do městské hromadné dopravy. Na kontroly jezdím sanitkou. Špatně se mi chodí, používám francouzské hole, ale pohybuji se prakticky jen po bytě.
Kdy by měla být vaše léčba ukončena? Co vás nyní čeká?
Rád bych vám odpověděl, ale zatím nevím. Doufám, že brzy. Největší problém jsou mé slabé nohy, přesto věřím, že bude zase dobře.
Vychováváte tři dcery, čtyřletou Štěpánku, šestnáctiletou Juditu a sedmnáctiletou Ester. Jak reagovaly na vaše onemocnění? Bývá těžké říct dětem, jak moc je to vážné. Byli jste k nim upřímní?
K našemu překvapení to dcery vzaly velmi statečně. Řekli jsme jim vše na rovinu, nemělo smysl před nimi něco tajit.
Kvůli onemocnění jste také musel přerušit své zaměstnání…
Ano, bohužel. Pracoval jsem jako ostraha v Ústřední vojenské nemocnici. Musím říct, že mi má práce chybí.
Dobří andělé Vám pomáhají již téměř dva roky. Na co nejčastěji jejich příspěvky využíváte?
Jelikož nám chybí můj příjem, hradíme z pomoci běžné výdaje spojené s chodem domácnosti a kroužky pro nejmladší dceru Štěpánku.
Kde jste se dozvěděl o jejich pomoci?
Brzy po stanovení diagnózy za mnou ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady přišla sociální pracovnice a nabídla mi pomoc Dobrých andělů. Nebýt této finanční podpory a pomoci babičky dcer, tak bych to asi nezvládl. Všem Dobrým andělům děkuji za laskavost a pochopení, bez kterého bych se momentálně opravdu neobešel a přeji jim hlavně hodně zdraví, to je nejdůležitější.
Přejeme vám mnoho sil a zdraví do dalších let a děkujeme za rozhovor.