Paní Dominika žije se svým partnerem Jaromírem a tříletou dcerou Rozálkou v obci Vidnava na Jesenicku. Před dvěma lety začala mít zdravotní obtíže. Horečky, únava a bolesti žeber se objevovaly čím dál častěji. Po prvotním podezření na revmatickou artritidu a sérii dalších vyšetření lékaři zjistili, že se jedná o nádorové onemocnění krve – leukémii. „Ke stanovení diagnózy došlo takřka za pět minut dvanáct. Ihned jsem nastoupila na chemoterapii a začal se hledat dárce k transplantaci kostní dřeně, která proběhla na konci ledna 2019. Ve Fakultní nemocnici Olomouc mi doslova zachránili život,“ popisuje paní Dominika.

Již před transplantací musela paní Dominika užívat imunosupresivní léky, které jí cíleně snižovaly imunitu a současně zvyšovaly šanci, že tělo nové kmenové buňky lépe přijme: „Bohužel se i přesto po transplantaci objevily komplikace. V průběhu léta mi lékaři zjistili chronickou GVHD, což znamená reakce štěpu proti hostiteli, v důsledku které došlo k poškození plic. Ještě donedávna jsem byla napojena na kyslík, nyní jsem schopna část dne fungovat i bez něj.“

Lékaři se proto rozhodli nasadit novou léčbu, bohužel se ale její zahájení stále oddaluje. „Měsíc jsem čekala na schválení zdravotní pojišťovnou. Poté jsem měla virové onemocnění a léčba byla opět posunuta. Nyní se znovu odsouvá kvůli aktuální situaci ohledně koronaviru. Lékaři se nás snaží chránit a vše zvládnout, sami toho mají nyní mnoho, je to pochopitelné. Rozhodli se posunout mi termín kontroly, a tak je očekávaný začátek léčby opět v nedohlednu. Věříme, že vše dobře dopadne,“ vypráví paní Dominika.

Vzhledem k náročnosti léčby bylo nutné razantní řešení. Jaromír opustil své zaměstnání, aby mohl pečovat Rozálku. „Přítelkyně je unavená a dcera naopak plná energie. Zažádali jsme o příspěvek na péči, jeho vyřízení ale trvá tři měsíce. Nejvíce nám nyní pomáhají příspěvky od Dobrých andělů. Ze začátku jsme z nich hradili hlavně zdravotnický materiál, dezinfekční prostředky a častou dopravu do nemocnice, teď nám především pomáhají udržet chod domácnosti,“ vysvětluje pan Jaromír. A Dominika dodává: „Moje onemocnění otočilo životy blízkých doslova naruby, stejně jako ten můj. Co bylo dříve samozřejmostí, se najednou stává obtížným. Chci moc poděkovat všem Dobrým andělům, že pomáhají lidem s podobným onemocněním.“

Prognóza Dominičina onemocnění je nyní nejasná, vše rozhodne reakce na nově nasazenou léčbu. Už teď ale ví, že její život nebude jako dřív. Lékaři ji upozornili, že nebude moci například běhat či dělat činnosti vyžadující fyzickou zátěž. Nyní se i při krátkých procházkách pohybuje na invalidním vozíku, její tělo je po náročné léčbě stále oslabené.

Sousedi, přátelé i neznámí lidé rodině poslali roušky, které kvůli oslabené imunitě paní Dominika běžně nosívala, ale v posledním měsíci se z nich stalo nedostupné zboží. „Respirátory mám dva, ty si zatím schovávám pro vážnější příležitosti, třeba až půjdu na kontrolu do nemocnice,“ uzavírá své vyprávění.