MUDr. Jan Vydra je primářem JIP a Transplantační jednotky Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze, kde působí již od roku 2011. ÚHKT je největším hematologickým centrem v ČR, kterým ročně projdou tisíce pacientů s nejrůznějšími nádorovými onemocněními krve (např. leukémie) či vzácnými poruchami krve, které vyžadují specializovanou léčbu. Prim. MUDr. Jan Vydra se ve své praxi zabývá zejména akutní myeloidní leukémií a transplantacemi kostní dřeně.

Pane primáři, na základě čeho jste se rozhodl stát lékařem? A co vás vedlo k volbě oblasti, které se nyní profesně věnujete?

K rozhodnutí stát se lékařem mě vedla kombinace zájmu o přírodní vědy s touhou věnovat se něčemu obecně prospěšnému. Oba moji rodiče jsou lékaři, měl jsem tedy k medicíně vždy blízko. Hematoonkologie mě zaujala během stáže – viděl jsem těžce nemocné lidi v produktivním věku, kteří jsou sice smrtelně nemocní, které ale lze z jejich onemocnění často vyléčit a vrátit je do plnohodnotného života.

Za transplantací kostní dřeně si mnozí z nás jistě nejprve vybaví léčbu leukémie. Nejedná se však o jediné onemocnění, které lze tímto způsobem řešit. V jakých případech lze ještě transplantaci využít? Kolik procent z celkového počtu transplantací tvoří pacienti s ne-onkologickým onemocněním?

Transplantací krvetvorby lze léčit kromě nádorových onemocnění krve i některé autoimunitní nebo vrozené poruchy krvetvorby a imunitního systému. U dospělých je podíl ne-onkologických indikací poměrně malý. Odlišná je situace u dětí, kde tvoří nemaligní onemocnění asi čtvrtinu nebo třetinu případů.

První transplantace kostní dřeně u dospělého v ČR byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové, u dítěte pak v roce 1989 ve Fakultní nemocnici v Motole. V ÚHKT probíhá už od 80. let celkově nejvíce transplantací v ČR. Jak se za ty roky Váš obor vyvinul?

Obor se vyvinul k nepoznání, byť základní princip a myšlenka zůstaly stejné. Dnes víme daleko více informací o tom, jak správně stanovit shodu mezi pacientem a jeho dárcem, jak dárce vybírat a jak předcházet komplikacím transplantace a léčit je.

Jak naopak vidíte budoucnost transplantací?

Transplantace krvetvorby je poměrně široký zásah do organizmu pacienta. Myslím si, že se technologie budou zlepšovat tak, aby byly dopady na zdraví pacientů menší a léčba cílenější. Transplantace se budou sbližovat s metodami genové léčby.

V ÚHKT ročně provedete asi 80 transplantací. Jak dlouho trvá celý proces od přijetí pacienta na Transplantační jednotku až po jeho finální propuštění z Vaší péče?

Celý proces trvá asi šest týdnů, o pacienty ale i po propuštění intenzivně pečujeme v naší ambulanci a řadu z nich hospitalizujeme znovu pro různé komplikace. První rok je v tomto směru skutečně intenzivní.

---

Kde a jak se stát dárcem kostní dřeně?

V České republice fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český registr dárců krvetvorných buněk při IKEM a Český národní registr dárců dřeně. Stačí si vybrat například podle odběrného místa nejblíže Vašemu bydlišti a splnit podmínky pro zaregistrování.

---

V registrech dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk je v ČR aktuálně přes 130 tisíc lidí. Dostupné však máte díky vzájemné spolupráci také mezinárodní registry. Jak probíhá výběr vhodného dárce?

Dvě třetiny transplantací provádíme od nepříbuzných dárců. Nejprve vyšetřujeme sourozence pacienta, zda je někdo z nich plně shodný. Pokud plně shodný sourozenec není, hledáme shodné dárce v registru. Pokud ani v registru plně shodného dárce nenajdeme, použijeme dárce s určitým stupněm neshody - napůl shodného sourozence nebo téměř shodného nepříbuzného dárce.

Proč je stanoven jako horní hranice pro zápis do registru kostní dřeně věkový limit 35 let?

Dárci jsou v registru sledováni dlouho, navíc se ví, že výsledky jsou přeci jen o trošku lepší při použití mladšího dárce oproti starším.

Náš rozhovor vychází krátce po Světovém dni dárců kostní dřeně, který si již od roku 2015 klade za cíl hlavně vyjádřit uznání a poděkování všem, kteří dobrovolně kostní dřeň a krvetvorné buňky darují nebo chtějí darovat a jsou zapsáni do registrů. Co byste jim vzkázal Vy osobně, který s jejich „dary“ pracujete?

Dárcům kostní dřeně patří obrovský dík. Jde o jeden z největších projevů altruismu, se kterým se lze setkat. Dárci obětují svůj čas, vystaví se nepohodlí a bolesti, aby dali kus sama sebe pro někoho, koho neznají, komu tím ale možná zachrání život. Jejich dar je skutečně obdivuhodný.

Co považujete za úspěšnou transplantaci?

Valná většina transplantací kostní dřeně je dnes technicky úspěšná v tom smyslu, že dojde k přihojení štěpu od dárce a pacient vytváří krvinky s dárcovskou genovou výbavou. Pak přichází řada možných problémů: původní onemocnění - například leukémie - se může i po transplantaci vrátit, pacient může kvůli porušené imunitě dostat těžkou infekci, může se objevit reakce štěpu proti hostiteli… Takže skutečně úspěšná transplantace je taková, kdy pacient roky po výkonu žije spokojeně a bez zásadních omezení.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěšně vyléčených pacientů.