Je to již rok, co se tříčlenné rodině z Píšťan na Litoměřicku obrátil život naruby. Tehdy dvouletá Terezka začala špatně chodit a objevily se jí na těle drobné skvrnky. Rodiče na nic nečekali a vyrazili k lékaři. Z odběru krve dívce diagnostikovali akutní leukémii.

„Terezka je naše vymodlené dítě, byl to pro nás šok, když jsme šli k doktorovi a ten samý den skončili ve Fakultní nemocnici Motol s tak děsivou diagnózou. Celou naši rodinu to zasáhlo,“ vzpomíná maminka Daniela. Vše nabralo rychlý spád. Terezka dojížděla s maminkou na plánované hospitalizace do nemocnice, kde jí podávali chemoterapii a později také kortikoidy.

S tím přišla řada omezení – její imunita byla stále slabší. „Nezbytnou součástí léčby bylo dodržování nízkobakteriální stravy. Doma jsme museli udržovat téměř sterilní prostředí, pořídili jsme nový omyvatelný gauč, antialergenní peřiny, každý den jsme uklízeli s dezinfekčními přípravky. Z domu musel pryč náš králík i květiny, protože se v nich držely plísně a roztoči. Terezka nesměla do kolektivu, cestovat městskou hromadnou dopravou, a ani návštěvy k nám nemohly chodit. Toto období trvalo dlouhých 9 měsíců,“ pokračuje ve vyprávění Daniela.

Aby mohla být paní Daniela své dceři na blízku, prodloužila si neplánovaně rodičovskou. Příjem rodiny tak výrazně klesl a zajištění rodiny zůstalo na tátovi Janovi, který pracuje jako dělník ve výrobě. Hned na začátku léčby v nemocnici nabídli rodičům pomoc Dobrých andělů. „Za tyto příspěvky nepřestaneme být nikdy vděční. Pomohly nám hradit například nízkobakteriální stravu, protože dítě na kortikoidech má stále jiné chutě a vy nic nemůžete znovu ohřívat. Potraviny musí být kvalitní a některé jsou i zakázané. Zkrátka jídla jsme měli velikou spotřebu. Ale byli jsme rádi, že má Terezka chuť k jídlu a snažili jsme se jí dopřát vše, co jsme jí na očích viděli. Příspěvky nám také pomohly a i nadále pomáhají, především s běžným chodem domácnosti. Po prodloužení rodičovské je můj příjem minimální. Všem Dobrým andělům patří obrovské díky, protože mi umožňují zůstat se svou holčičkou doma. Stali jsme se též Dobrými anděly, abychom pomoc poslali zase dál.  A až to naše situace dovolí, navýšíme náš příspěvek,“ dodává Daniela.

Nyní je Terezka v udržovací fázi léčby, která potrvá do září příštího roku. Její režim je volnější, přesto stále nosí roušku a i nadále s maminkou zůstává v domácí léčbě.