Rok po léčbě – příběh Patricie, 5. díl
29.8.2019, Andělský blog, Příběhy1. listopadu 2017 se paní Patricie, maminka tříleté Elišky, dozvěděla, že má nádor prsu. O své nemoci vypráví bez příkras - a díky tomu si můžete přečíst, jak vypadá rok s léčbou rakoviny.
Článek je součástí série na pokračování. Přečtěte si ostatní díly!
V dnešních dnech mám už rok po léčbě. Vlasy mi rostou jiné, než jsem měla předtím, a hlavně kudrnaté. Takové jsem vždycky chtěla, ale teď, teď bych chtěla zpátky svoje rovné. Fyzická síla už taky není, co bývala. Bydlíme ve 4. patře bez výtahu a schody mi opravdu dávají zabrat. Poslední měsíce trpím i bolestmi. Hlavně nohou, kyčlí, nedávno se přidala i kostrč. Jsou to ještě následky chemoterapie. Tělo se z takové léčby dostává hodně dlouho - rok, dva, někdy i déle. Ale i když mi ještě není 100% dobře, snažím se užívat si každého dne.
Čekají mne ještě nějaká vyšetření a také plastika prsu. Na tu se strašně těším - po ní už mi totiž skoro nic nebude moji nemoc připomínat.
Pomoc Dobrých andělů
O nadaci Dobrý anděl jsem věděla už před tím, než jsem onemocněla, ale nic konkrétnějšího. Proto jsem nevěděla, že mi může nějakým způsobem pomoci. Na Facebooku jsem si našla kamarádky, které si prošly, nebo ještě procházejí, stejnou nemocí jako já. Když jsme si psaly, jaké máme problémy, přišla řada i na finance.
Než jsem onemocněla, chodila jsem při mateřské dovolené na brigádu. Během léčby už to ale nešlo, byla jsem vyčerpaná a hodně unavená. Kamarádky mi poradily, ať se obrátím právě na Dobré anděly. Poslala jsem e-mail a během několika dnů jsem měla vyplněnou žádost i první peníze na účtu. Díky nim jsem si mohla koupit vitamíny a doplňky stravy, abych se na celou léčbu mohla v rámci možností fyzicky připravit. Dnes příspěvky využívám hlavně u zubaře - po chemoterapii se mi hodně kazí zuby a některé se začaly i drolit. A co si budeme říkat, zubař není v dnešní době levná záležitost.
Jsem za Dobré anděly strašně vděčná. Díky nim, díky Vám, mám aspoň o jednu starost míň a můžu třeba vymýšlet zábavný program pro Elišku. Snažím se, aby si moc ve svých třech letech neuvědomovala, že si její maminka prošla takovou ošklivou nemocí.
Děkuji.