Mé dítě má mělo leukémii. Myslela jsem, že s touto informací se mi zboří svět, ale on se nezbořil. Jen přestavěl. Od základů.

Článek je součástí série na pokračování, další díly najdete zde. 

Od posledního „zápisku“ paní Lucie uplynul rok. Poprosili jsme ji proto, aby nám na závěr napsala, jak se jim daří nyní…

Březen 2019

Moc Vás zdravím v roce 2019. V září 2018 Vojtíšek úspěšně ukončil léčbu. Přesně po dvou letech od začátku léčby přestal brát chemoterapii a v prosinci 2018 dobral také poslední antibiotika. Je to zdravé, veselé dítě. Pár dní v týdnu chodí do komunitní školy, kde se opět postupně začleňuje do kolektivu a většinu času je spokojený a vysmátý. Ani na měsíční kontroly v nemocnici si moc nestěžuje :-)

A tak s láskou a vděčností dopisuji
poslední slova tohoto psaného příběhu,

loučím se s Vámi
a přeji jen to nejlepší.

Hlavně buďte zdraví a mějte se rádi!
Lucie a její chlapi ;-)

---

O autorce

Paní Lucie žije se svým manželem Pavlem a dvěma syny Vojtou (7) a Ondrou (4) v Ostravě. Před třemi lety se začal Vojtíšek léčit s leukémií, většinu času trávil v nemocnici a paní Lucie s ním. Aby mladší Ondrášek nezůstal doma sám, přerušil pan Pavel svou práci ekonoma a ze dne na den se stal mužem v domácnosti. Jeho žena Lucie o sobě říká, že je životní optimistka. A je tomu opravdu tak. Aby dodala odvahu rodinám, které procházejí podobnou životní zkušeností, začala psát vlastní blog. Z jejích příspěvků vychází i náš příběh na pokračování. Jsme moc rádi, že se o její upřímné vyprávění a zejména nezdolnou víru v dobrý konec můžeme podělit s vámi.