V Měříně na Vysočině vychovávají manželé Jan a Eva své tři děti. Nejstarší Lucka (9) je žákyní 3. třídy, Honzíka (7) čeká po prázdninách nástup do školy a Anička (4) si ještě pár let bude užívat školku. Poměrně krátce po narození nejmladší dcery se rodina musela vyrovnávat s onemocněním tatínka, kterému lékaři jihlavské nemocnice diagnostikovali zhoubný nádor v oblasti tlustého střeva.

„Moje nemoc byla neočekávaná. O to víc nás překvapilo, že příčinou je dědičné onemocnění – familiární adenomatózní polypóza (geneticky podmíněná tvorba polypů v tlustém střevě). Bohužel se zjistilo, že tímto onemocněním trpí i naše starší dcera. Podstoupil jsem chemoterapii a ozařování. Následovalo odstranění metastáz a pak samotného nádoru. Během léčby mi odebrali i celé tlusté střevo, takže mám vývod z tenkého střeva. Vývod mě limituje v některých aktivitách a některé mi přímo znemožňuje,“ popisuje pan Jan.

Dobré anděly požádala rodina o pomoc po roce a půl od začátku léčby. Pan Jan je povoláním seřizovač strojů, v té době již do zaměstnání dávno chodit nemohl a finanční situace rodiny byla velmi tíživá. „Příspěvky využíváme na pokrytí běžných nákladů a zvýšení životní úrovně dětí. Také plynou na poplatky ve škole a školce, běžný chod domácnosti. Finanční podpora Dobrých andělů nám pomáhá zaplatit i hypotéku. Díky tomu máme střechu nad hlavou. Slovy se nadá vyjádřit, jak jsme Vám vděční,“ vysvětluje.

Dnes, tři roky od stanovení diagnózy, se rodina zdánlivě vrátila do běžného života. Tím, že genetické zatížení bylo nalezeno i u Lucky, na pravidelné kontroly kromě tatínka dochází nyní i ona. Jan se snaží dle aktuálních možností chodit na brigády, ke svému povolání seřizovače se však již vrátit nemůže. Vývod ze střeva je pro něj velkým omezením jak v pracovním, tak osobním životě, kupříkladu nemůže doprovázet děti do bazénu.

Celá rodina dodává „Moc si vážíme pomoci a podpory od všech dobrých lidí. I my se snažíme oplácet pomoc a posílat ji dál, jak je to v našich silách. Eva nastoupila do nové práce, pracuje jako asistentka pedagoga ve výchovném ústavu. Díky tomu si uvědomujeme, jaké štěstí je mít funkční rodinu, a že jsou i těžší životní situace, než je ta naše.“