„Pár měsíců po narození Adélky se mi zdálo, že oproti svým vrstevníkům nedělá takové pokroky,“ začíná své vyprávění paní Ivana z Horní Suché na Karvinsku. „Po sérii vyšetření lékaři zjistili centrální hypotonický syndrom, později se její stav ještě zhoršil. Přestala se stavět na nožičky, nevnímala, několik naučených slov zapomněla, přestala úplně mluvit. Bylo to strašné období.“ Lékaři se obávali, že ani přes intenzivní rehabilitace nedojde k pohybovému zlepšení. „Když nám řekli, že zřejmě Adélka nebude nikdy chodit, ani mluvit, těžko jsme se s tím smiřovali. Ale nevzdali jsme se a nikdy se nevzdáme. Adélka je velká bojovnice. V loňském roce nám k Vánocům dala ten nejkrásnější dárek – postavila se sama na nožičky a udělala dva kroky,“ dodává maminka. Pohybové omezení ale bohužel není jediné, co malou Adélku trápí. Před půl rokem jí byla diagnostikována těžká mentální retardace a autismus. Bez péče druhé osoby se neobejde, péče je prakticky stejná jako u ročního dítěte.

Čtyřletá Adélka nyní s maminkou bydlí u prarodičů: „Jsou pro nás tou největší oporou a moc nám pomáhají,“ přiznává paní Ivana, který se nyní kromě intenzivních rehabilitací snaží dceru hlavně rozmluvit. Po několika letech se objevily první výsledky a Adélka znovu používá alespoň pár slov.

O pomoci Dobrých andělů se paní Ivana dozvěděla v nemocnici. „Ten, kdo má zdravé dítě, si neumí představit, co vše obnáší každodenní péče o to nemocné. Bohužel to nejsou jen nároky na péči, ale i na finance. Bez příspěvků Dobrých andělů bych dceři nemohla pořídit a umožnit spoustu důležitých věcí. Děkujeme za ně,“ vzkazuje dárcům paní Ivana. Adélka před pár měsíci začala navštěvovat školku pro děti s poruchou autistického spektra, kde se jí moc líbí, z čehož má radost celá rodina. V poslední době totiž Adélka špatně snášela cizí prostředí a lidi.