Anetka je čtrnáctiletá slečna, která si ráda užívá čas s přáteli a rodinou. V příštím školním roce dokončí devátou třídu a čeká ji rozhodování, co studovat dále. Před dvěma lety však bylo vše jinak. V té době do školy nemohla, protože onemocněla akutní lymfoidní leukémií, onemocněním krve, které často postihuje pacienty dětského a seniorského věku.

Na první projevy nemoci upozornilo zbarvení bělma do žluta, kterého si rodiče všimli jednoho dne po příchodu Anetky ze školy. Dětská lékařka ihned rodinu doporučila na vyšetření do Ústecké nemocnice. Po sérii vyšetření lékaři rodině sdělili diagnózu, se kterou rozhodně nepočítala – zněla akutní lymfoidní leukémie. Anetka v nemocnici již zůstala a začala podstupovat první ze série chemoterapií.

První měsíc léčby musela dívka strávit celý v nemocnici. Vzdálenost mezi Duchcovem, kde Fedorkovi bydlí, a nemocnicí, je zhruba 30 km. Aby mohla být dceři na blízku, absolvovala tuto cestu maminka Květoslava autobusem denně. Dodnes obě vnímají odloučení od rodiny jako jeden z nejnáročnějších aspektů léčby. Léčba leukémie však zahrnuje i mnoho dalších omezujících opatření. Pacienti kromě chemoterapie, kterou často provázejí nevolnosti, otoky a vypadávání vlasů, musí dodržovat přísný hygienický režim a nízkobakteriální dietu. Ta spočívá nejen v konzumaci čerstvých potravin, veškeré tepelně zpracované pokrmy je nutné sníst do 2 hodin od uvaření. Uchovávání potravin v lednici je rovněž možné jen po omezenou dobu 24 hodin. Pro pacienty může být nebezpečné i některé ovoce, či balené potraviny, protože je nutné vyhnout se bakteriím a potravinám s možným výskytem plísní. Hygienická opatření se týkají celé domácnosti, ale také nemožnosti cestovat hromadnými prostředky a chodit na místa s větší kumulací lidí, kteří by mohli znamenat hrozbu nákazy.

Dodržování všech opatření je velmi časově náročné a může vést až k nutnosti přerušení zaměstnání jednoho z rodičů, který zůstane doma a pečuje o nemocné dítě. Bylo tomu tak i u Anetčiny rodiny. Paní Květoslava s ní zůstala doma, aby jí poskytla vše potřebné. Veškerá starost o finanční zabezpečení rodiny tak spadla na tatínka Františka, který pracuje jako strojní mechanik. Náklady na hygienické prostředky, dojíždění do nemocnice a zajištění nízkobakteriální diety však byly příliš velké, a proto pomohli Dobří andělé. „Pomoc od Dobrých andělů byla neskutečná. Každý den na ně myslím a moc si jich vážím. Díky nim se nám dařilo vše zvládnout lépe,“ kvituje s povděkem paní Květoslava.

Po roce Anetka ukončila intenzivní fázi léčby, přesto musela dojíždět na pravidelné kontroly a užívala udržovací chemoterapii. Do školy se však mohla vrátit až za dalšího půl roku. Tím, že mnoho učiva zameškala, musela opakovat 8. třídu. Ač se mezi spolužáky a kamarády velmi těšila, návrat byl složitý. Musela si zvyknout na nový kolektiv i prostředí, které po roce a půl vnímala odlišně. Dnes, po všech zkušenostech, je jejím přáním, aby se všichni pacienti s leukémií uzdravili a měli pořád úsměv na tváři.