Paní Petra z Žežic na Příbramsku vychovává společně s manželem devítiletého Honzíka. Poklidný život se rodině změnil v únoru 2015, kdy si maminka všimla, že Honzíkovi nemizí modřiny, které nejdříve přičítala fotbalovému nadšení. Naopak zůstávaly a přibývaly další. Honzík absolvoval vyšetření krve, na jehož základě lékaři vyslovili závažnou diagnózu – myelodysplastický syndrom, neboli krevní onemocnění charakterizované poruchami vývoje a vyzrávání krevních buněk s potenciálně zhoubným vyústěním. Ihned byla zahájena imunosupresivní léčba ve Fakultní nemocnici v pražském Motole.

V říjnu 2015 Honzík podstoupil transplantaci kostní dřeně. „Po transplantaci jsme s Honzíkem byli v nemocnici dva a půl měsíce, provázely nás různé komplikace,“ vzpomíná paní Petra.

Vlivem léčby měl Honzík velmi oslabenou imunitu, běžná viróza by mohla malého pacienta ohrozit. Důležité bylo dodržovat přísné hygienické podmínky. Nesměl například do dětského kolektivu, cestovat hromadnou dopravou a maminka doma často uklízela s desinfekčními přípravky. Součástí byla také nízkobakteriální strava. „Musíte dávat pozor, aby všechno jídlo bylo snědeno nejdéle do 24 hodin po otevření,“ vypráví paní Petra a dodává: „Proto jsme pořídili pro Honzíka speciální malou ledničku, abych s jistotou ohlídala čerstvost potravin.“

Krátce po stanovení diagnózy paní Petra přerušila své zaměstnání, aby mohla být synovi na blízku. Rodina tak přišla téměř ze dne na den o jeden příjem, zatímco výdaje spojené s léčbou se postupně objevovaly. V nemocnici rodině nabídli zažádat o pomoc Dobré anděly. První finanční příspěvek dorazil následující měsíc. „Velmi si vážíme finanční podpory Dobrých andělů, díky nim je situace lépe zvládnutelná. Z příspěvků jsme nejvíce hradili  nízkobakteriální stravu, častou dopravu do nemocnice či desinfekční přípravky, abychom synovi zajistili co nejsterilnější prostředí,“ vysvětluje maminka Honzíka.

Po transplantaci Honzík užíval velké množství léků. Na podzim oslavil 1. narozeniny od transplantace. Jeho stav se pomalu lepší a léků mu lékaři předepisují již méně. Může se tak občas projet na svém oblíbeném kole či koloběžce. Do školy dochází zatím na pár hodin, aby zvýšení zátěže bylo pozvolné.