Martínkovu tvář již možná znáte z nových plakátů, které visí v některých městech. Dnes bychom Vám jej rádi představili blíže.

Sedmiletý Martínek žije se svou maminkou Kamilou a tátou Alešem v obci Vrbičany u Litoměřic. Starší bratr Tomáš (24) již s rodinou nebydlí. V roce 2014, krátce po oslavách 6. narozenin, si paní Kamila všimla, že je Martínek často unavený. Pro jistotu s ním zašla k lékaři. Série vyšetření nakonec bohužel ukázala, že Martínek trpí akutní leukémií.

Následovala hospitalizace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, kam Martínka doprovodila maminka. Ta vzpomíná: „Bylo to pro mě velmi těžké, bála jsem se o své dítě. Život se nám otočil naruby.  Strach a nejistota do budoucna… Život jakoby se zastavil. Zároveň mě také mrzelo, že opouštím své žáky, protože učím na základní škole. Byla jsem třídní učitelka páťáků, kteří měli před přijímačkami na gymnázium, a právě jsme se chystali všichni na školu v přírodě. Beru je jako své děti, přirostly mi k srdci. I pro ně to bylo těžké. Jsme stále v kontaktu, povzbuzují nás s Martínkem hned od začátku léčby.“

Martínek v nemocnici absolvoval několik sérií chemoterapie, přidala se trombóza, ale nyní jeho léčba probíhá ambulantně. Do března 2017 bude dostávat chemoterapii v tabletkách. Jeho režim je již volnější, musí ale i nadále dodržovat  hygienické podmínky a nízkobakteriální stravu, stále nesmí do kolektivu.  Velkou radost má, že už nemusí dostávat injekce do bříška proti krevním sraženinám.

Paní Kamila nyní Martínka učí doma, v září totiž začal 1. třídu. „Po dohodě s paní ředitelkou jsme požádali o domácí výuku. I když nebude Martínek v kolektivu fyzicky přítomen, jsme rádi, že až bude moci do školy nastoupit, půjde mezi kamarády ze školky. Předpokládáme, že první ročník zvládneme doma a do druhého už půjde do školy, já do práce a už se těším, jak se stanu „Andělem“ jiným, kteří prožívají nelehké období života.“

Držíme Martínkovi pěsti!