Režisér Jan Švejkar s námi letos při tvorbě charitativních spotů spolupracoval již po druhé. V tomto roce byl navíc i hlavním tvůrcem celé myšlenky vyprávění příběhu pozpátku. Neváhali jsme jej tedy vyzpovídat, jak se mu nejen s malými herci pracovalo…

Honzo, v říjnu jsi natočil nové charitativní spoty nadace DOBRÝ ANDĚL, které budou vysílány v listopadu a prosinci na TV Nova. Sám jsi přišel také s kreativní myšlenkou, co se bude ve spotu odehrávat. Můžeš nám příběh více přiblížit?

Jsem strašně rád, že jsem mohl pro Dobrého anděla znovu natáčet.

Vyrostl jsem na filmech Oldřicha Lipského a už jako dítě jsem dokázal přeříkat většinu replik Limonádového Joea. Až nedávno jsem se ale dostal k jeho filmu Happy End, který je celý vyprávěn pozpátku. Když se otevřelo téma nových spotů, tenhle film se mi vybavil a psaní scénáře už byla relativně snadná práce. Jednotlivé situace se pak vymýšlely přímo na tělo Aničce a Štěpánkovi a vycházely z jejich životů a koníčků. V 30 vteřinové stopáži není moc času na obsáhlejší vyprávění, i tak jsme ale byli občas zmatení v tom, jak naložit s pohybem kamery nebo pohledy dětí tak, aby scény pozpátku fungovaly. Příběh tedy vyprávíme od konce, kdy už je dítě z nejhoršího venku. Když se pak octneme v nemocničním pokoji, předpokládám, že u diváka nastane mírný šok. Šok s vědomím, že všechno dobře dopadlo, určitou měrou i díky pomoci Dobrých andělů. Hlavní myšlenkou tedy je, že pomáhat má smysl. Jde možná o obnošenou frázi, ale přijde mi, že tady dává smysl víc, než kdekoli jinde.

Ve spotech vidíme Aničku a Štěpánka, kterým skutečně pomáhají Dobří andělé. Jak se ti s dětmi natáčelo?

Bylo to dost možná nejhezčí natáčení, co jsem kdy zažil. Vždycky, když natáčím, čekám na moment, který všechny uklidní a nasměruje natáčení tou správnou cestou. V ideálním případě to je jeden z prvních povedených záběrů, od kterého se můžete odrazit, dodá vám jistotu a všechno se pak dělá s trochu klidnější hlavou. Tady pro mě přišel ten moment hned ve chvíli, kdy Anička přijela poprvé na plac. V 6 hodin ráno s vědomím, že půjde do bazénu, rozesmátá od ucha k uchu, plná energie. Poprvé v životě jsem věděl, že to bude dobrý, ještě dřív než jsme vůbec zapnuli kameru.

Štěpánek pak bavil celý štáb, po každém jetí přiběhl k monitoru a zhodnotil svůj výkon, takže to vzal tak trochu za mě a já tam byl často jen do počtu. Zábavné pak bylo zjištění, že Anička je výrazně lepší bruslařka, než náš kameraman Filip a Štěpánek zas nemá nejmenší problém mě několikrát v řadě obehrát ve fotbale. Myslím, že o obou ještě uslyšíme :-)

Co pro tebe bylo na letošním natáčení nejtěžší?

Kdyby přišla takhle otázka po loňské kampani, řekl bych, že postavit gauč z Ikei. Letos jsme měli na všechno štěstí. Od lidí, kteří se na kampani podíleli, po počasí, které vyšlo na vteřiny přesně tak, jak jsme potřebovali. Několik scén jsme točili na mojí základní škole, nejtěžší proto bylo uvědomit si, že zvonění na konci přestávky se mě už netýká a nemusím se obávat ani školníka Pechara, který by mě huboval za to, že nemám přezůvky.

Z čeho máš největší radost?

Jednoznačně z toho, když mi maminka Aničky napsala, že ani nejde popsat jak se Anička tvářila, když se viděla ve finálním spotu. Snad to nebude znít hloupě, ale mám radost ze všeho. Hlavně z toho, že jsme snad natáčení dětem neznechutili a snad na něj budou rády vzpomínat.

Tvá spolupráce s nadací DOBRÝ ANDĚL trvá už druhým rokem, což nás velmi těší. V loňském roce jsi v rámci reklamní kampaně natočil dokonce 6 spotů. Dá se říci, že znáš více dětí a rodičů, které zasáhla vážná nemoc. Jak na tebe tato setkání působila?

Loni jsme natáčeli s Viktorkou, která byla stále ještě v akutní fázi léčby, a myslím, že až tam jsem si naplno uvědomil, jak strašnou situací si všichni museli a bohužel musí projít. Přijde mi, že se dokážu na většinu věcí napojit a porozumět jim, dávám si vždycky hlubší nádech, než přejdu k hodnocení čehokoliv, přiznám se ale, že tady to absolutně nedokážu. Všechny děti a rodiče mají můj nejhlubší obdiv.

Sám jsi již delší dobu Dobrým andělem, co bys vzkázal lidem, kteří uvažují o tom, že se stanou Dobrými anděly?

Nemyslím si, že lidé nepomáhají proto, že by byli necitliví nebo neteční k situaci, ve které se rodiny nachází, jen se na ni asi nedokážou dostatečně napojit a pochopit ji. Dobrý anděl funguje skvěle a pomoc rozhodně nekončí odesláním peněz. Člověk každý měsíc vidí, komu jeho příspěvek pomohl, může si přečíst příběh rodiny a případně si i vyměnit zprávu. Já sám vnímám moje zapojení do komunity Dobrých andělů jako jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy udělal. Doufám, že tyto spoty aspoň trochu pomohou k tomu, aby si lidé uvědomili, že každý měsíc, kdy můžou posílat peníze Dobrému andělovi, jsou nepoměrně šťastnější, než když jdou peníze opačným směrem.

Staňte se
Dobrým andělem

Honzo, děkujeme za perfektní spolupráci, které si velmi vážíme a doufáme, že bude nadále pokračovat :-)