Vše začalo obyčejnou angínou – příběh Matýska a jeho rodiny
20.1.2016, Andělský blog, PříběhyPříběh své rodiny a strastiplné cesty k synově uzdravení nám zaslala paní Martina z Plzně. Rádi jej s Vámi sdílíme v plném znění.
Zdravím všecky DOBRÉ ANDĚLY. Skoro po dvou letech od ukončení léčby jsem konečně schopná utřídit všechny myšlenky a dovolila jsem si stručně popsat náš příběh i s poděkováním všem lidičkám, kteří s námi tou trnitou cestou šli. Jsem maminka dvojčátek Marečka a Matýska. Ještě na přelomu května a června 2013, když klukům byly čtyři roky, jsem se rozčilovala nad obyčejnou angínou, která je opakovaně trápila. Mareček se uzdravil, ale Matesovi zůstaly na krku naběhlé uzliny a den ode dne se zvětšovaly. Nastal kolotoč vyšetření, který ve finále po odejmutí uzliny, prokázal zhoubný vysoce agresivní tumor s tím, že na krčku se jedná o metastázy.
Byli jsme ihned přijati ve FN Motol, kde následoval druhý, o to krutější nález primárního tumoru ve stadiu III.-IV. umístěného v celé nosní dutině a prorostlého do mozkové části, který tlačil na zrakový nerv a již viditelně vytlačoval levou oční bulvu ven.
Jakkoliv se mi to tehdy zdálo kruté, děkuji lékařům za jejich upřímnost a hlavně za šanci, kterou Matějovi dali. Řekli mi, že do jednoho týdne oslepne a v průběhu druhého upadne do kómatu a dál už nic. S vysvětlením, že touto diagnózou trpí necelá stovka dětí na celém světě a vlastně nikdo neví jak to přesně léčit, oni léčit budou, ale že to bude výstřel do tmy, abychom se připravili spíše na nejhorší.
Zhroutil se mi svět a touto cestou veřejně skládám obrovskou poklonu všem maminkám, které v té osudné chvíli sdílely stejný osud se svými dětmi na onkologii, protože mi byly nenahraditelnou psychickou oporou. Doslova za běhu mě učily jak se vyrovnat s tím tlakem, co nás čeká a jak pečovat o takto nemocné dítě. Ne všecky měly to štěstí, aby se jejich děti uzdravily, ale pro mě jsou oni i jejich dětičky nesmrtelné - navždy.
Během osmi měsíců proběhla léčba složená z 10 bloků chemoterapie, kdy Máťa přestal přijímat stravu ústy a musela mu být zavedena sonda přes břišní stěnu do žaludku. A dále následovalo 32 radioterapií na oblast hlavy a krku v celkové anestezii. Matýsek je BOJOVNÍK, všecko to ustál se ctí a odměnou mu bylo VÍTĚZSTVÍ NAD NEMOCÍ. Během dalšího roku ještě byl na stravě do sondy, ale postupně se učil znovu polykat a jíst ústy, což nebylo lehké, když vysoká dávka ozáření mu vzala čich i chuť.
Nyní už baští téměř jako dřív a dokonce chodí s bráškou do přípravného ročníku základní školy. Sice se potýká s následky léčby, kdy po chemoterapii hluchne, má z velké části neprůchodnou nosní dutinu, má oslabené ledviny, nefunguje mu štítná žláza a trvale je odkázán na některé léky … ALE JE ŽIVÝ, ŠŤASTNÝ A PLNÝ ELÁNU A NEUTUCHAJÍCÍ CHUTI DO ŽIVOTA … čert vem všecky ty zdravotní problémečky, hlavně, když už se nikdy neobjeví rakovina.
Musím poděkovat mým rodičům za jejich úžasnou podporu a za péči, kterou věnovali mému druhému synovi Marečkovi. Také Matýskovo léčitelce, která se od samého začátku o něj starala ruku v ruce s lékaři. Děkuji i naší pojišťovně, protože Matýskovi uhradila radioterapii v Protonovém centru v Praze a všem Protoňákům. Díky patří mým přátelům a kolegům, jejichž pomoc byla k nezaplacení.
A závěrem OBROVSKÉ DÍKY Vám všem, DOBŘÍ ANDĚLÉ, za okamžitou, troufnu si napsat, skutečně život zachraňující a hlavně dlouhodobou finanční pomoc, když jsem musela opustit svoji práci, abych se mohla starat o Máťu, jelikož ta sociální v podobě příspěvku na péči, byla schválena a vyplacena až po úřední mašinérii skoro půl roku po zahájení léčby.
Do nového roku 2016 Vám přeji zástup nových andělů a kromě zdraví, lásky a spokojenosti, hlavně KAPKU ŠTĚSTÍ, protože bez ní nefunguje vůbec nic. Věřím, že VY tu kapičku vždycky mít budete - U ANDĚLŮ TO PROSTĚ TAK CHODÍ :-)
Přikládám fotečky ještě zdravého Matýska a jeho proměnu v rámci léčby a také jeho současnou podobu. Děkuji, že jste s námi byli. S pokorou a láskou Martina K. a Matějíček s Marečkem <3