21. březen si každoročně připomínáme jako Světový den Downova syndromu (World Down Syndrome Day), který se koná pod záštitou OSN. Datum symbolicky odkazuje na podstatu tohoto geneticky podmíněného postižení (trizomie 21. chromozomu, proto 21. den třetího měsíce).

Také Dobří andělé podporují již několik rodin s dítětem, které má Downův syndrom. Jednou takovou je i rodina šestileté Terezky z Chomutovska.

Terezka je z početné šestičlenné rodiny. Její rodiče Milada a Josef se kromě ní starají ještě o její sestřičku – dvojče Justýnku, starší desetiletou Natálku a benjamínka rodiny Kubíka, který se narodil v polovině loňského roku. Terezka i Justýnka chodí do mateřské školy a obě moc baví kreslení. Natálka je žačkou 3. třídy základní školy a kromě kreslení ještě ráda tancuje. Paní Milada je momentálně na mateřské dovolené a pečuje o děti, příjem rodiny zajišťuje pan Josef, který pracuje jako dělník.

Život s dítětem s Downovým syndromem ovlivní celou rodinu. Kromě typického vzezření mají totiž tyto děti náchylnost k určitým typům onemocnění (poruchy štítné žlázy, srdeční vady, poruchy zraku i sluchu, zvýšené riziko výskytu leukémie a další) a vždy je přítomna mentální retardace různého stupně.

Paní Milada píše: „Terinka je i přes své postižení velmi usměvavé sluníčko, i když poslední dobou je také pěkné čertisko. Má moc ráda koně a Mimoně, k narozeninám jednoho dostala a neustále se s ním chlubí a nosí ho všude sebou.“ Celková péče o Terezku je velmi náročná, potřebuje stálou asistenci a dohled i dopomoc při běžných činnostech i hygieně. Má středně těžkou mentální retardaci, nemluví, umí pouze pár slovíček, pomocí kterých se s rodinou dorozumívá. I pohybově se projevují určitá omezení, delší vzdálenosti Terka neujde a tak je potřeba kočárek.

Příspěvky Dobrých andělů rodina využívá zejména na zajištění potřeb Terezky, část šetří pro případ větších jednorázových výdajů, jako je například nákup nových brýlí, které Terezka dostala nedávno jako dárek k narozeninám. „Všem Dobrým andělům bychom chtěli moc poděkovat za finanční pomoc, bez nich bychom to jen těžko zvládali,“ vzkazuje paní Milada.