S radostí Vám představujeme v rozhovoru pana prof. MUDr. Jana Starého, DrSc. – přednostu Kliniky dětské hematologie a onkologie UK 2. LF a Fakultní nemocnice Motol a předsedu Dozorčí rady DOBRÉHO ANDĚLA.

Pane profesore, proč jste si vybral jako obor dětskou onkologii?
Vybral jsem si nejdříve pediatrii (studoval jsem Fakultu dětského lékařství, která již neexistuje), nastoupil na II. dětskou kliniku FN Motol, kde byla jedním z hlavních oborů dětská hematologie. Ta mě zlákala svým zaměřením i osobnostmi, které se jí na klinice zabývaly. V dětské hematologii jsem se od samého počátku soustředil zejména na leukémie. Od nich byl krůček i k ostatním dětským nádorům. Když se před více než 10 lety naskytla příležitost spojit dětskou hematologii a onkologii, neváhal jsem a přihlásil se do konkurzu na přednostu této nové kliniky. Dětskou onkologii jsem se tak učil za pochodu.

Kolik dětí onemocní v naší zemi ročně nějakou formou onkologického onemocnění? Kolik z nich se uzdraví?

Onemocní přibližně 350 dětí a dospívajících do 18 let, z toho necelých sto leukémií jako nejčastějším dětským nádorovým onemocněním. Vyléčíme osmdesát procent z nich.

Mohl byste krátce shrnout, jak se v průběhu Vaší kariéry změnila léčba a jak vzrostla její úspěšnost?

Patřím mezi šťastné lékaře, kteří v profesním životě zažili velký pokrok oboru, kterému se věnují. Když jsem s léčbou dětských leukémií začínal, vyléčili jsme sotva 30% pacientů s nejčastější formou leukémie u dětí - akutní  lymfoblastickou leukémií (ALL) a prakticky nikoho s dalšími formami nemoci - akutní myeloidní leukémií (AML), chronickou myelózou, myelodysplastickým syndromem. Dnes vyléčíme 90% dětí s ALL, 70% dětí s AML, obdobné výsledky dosahuje léčba dalších forem leukémie. Měl jsem možnost zavádět transplantaci kostní dřeně do léčby dětských malignit, která zcela změnila osud dětí s relapsem leukémie, zásadně přispěla k zlepšení výsledků donedávna neléčitelného nádoru jakým je neuroblastom.

Jakou vizi máte pro Kliniku dětské onkologie a hematologie pro několik příštích let? Jaké jsou priority?

Pracovníci kliniky musí poskytovat nemocným dětem nejlepší možnou léčbu a vytvářet přátelské prostředí pro malé pacienty a jejich rodiče. Naše diagnostické a léčebné postupy musíme neustále optimalizovat. Chci se soustředit na výchovu svých následovníků, posílit výzkum v problematice solidních nádorů, podpořit činnost neuroonkologického centra a ambulance pro pozdní následky, kde sledujeme i dospělé vyléčené pacienty a pomáháme jim zdolávat zdravotní problémy související s prodělaným nádorovým onemocněním v dětství.

Mohl byste, prosím, stručně přiblížit Vaši práci - zejména její rozdělení na vlastní léčbu pacientů - vedení kliniky - přednáškovou činnost - výzkum? Jak to máte rozdělené?

Být přednostou kliniky je odborná i manažerská funkce, které se vzájemně prolínají. Kromě všeho výše uvedeného musím zdůraznit výuku studentů lékařství, která tvoří důležitou součást mé práce na klinice. Jsem vědeckým sekretářem výboru České hematologické společnosti, vedoucím pracovní skupiny pro dětskou hematologii a pracovní skupiny pro dětskou onkologii, jsem aktivně zapojen do činnosti několika mezinárodních pracovních skupin zabývajících se léčbou a výzkumem dětských leukémií a více než 20 let jsem národním koordinátorem studií léčby dětských leukémií, která se u nás realizuje v osmi centrech.  Práce je to pestrá a vyžaduje značné pracovní nasazení.

Jak moc Vaši kliniku ovlivňuje nedostatek financí ve zdravotnictví? Jak moc investuje Česká republika do Vašeho oboru ve srovnání s jinými zeměmi?
Česká republika investuje do zdravotnictví srovnatelné prostředky s obdobně ekonomicky výkonnými zeměmi. Nelze to srovnávat s tím, co poskytoval komunistický režim před rokem 1989. Proto také pokrok, který učinilo naše zdravotnictví za dvacet let, je v řadě oborů (mezi ně patří i dětská onkologie) obrovský. Zavedení grantového systému podporujícího vědu zásadním způsobem přispělo ke stabilizaci kolektivu našich výzkumných pracovníků, pracujících v Laboratorním centru kliniky pod vedením profesora Trky.

Na poskytování standardní léčby na současné mezinárodní úrovni prostředky máme. Léčbu experimentální, zavádění nových postupů musíme pečlivě vážit. To ale musí většina lékařů v špičkových centrech na světě. Znepokojuje nás klesající podíl prostředků pro podporu výzkumu v grantových agenturách, který někdy dělá z žádostí o granty loterii. Špičkové zdravotnictví je drahé a neobejde se nikde na světě bez podpory soukromých dárců, nadací.

DOBRÝ ANDĚL není ani zdaleka jedinou organizací, která pomáhá pacientům a jejich rodinám. Naopak, okolo „onkologického onemocnění“ vznikl celý ekosystém neziskových organizací, které se vzájemně doplňují. Mohl byste některé krátce představit?

Kapka naděje více než 10 let podporuje kliniku, stála u zrodu naší transplantační jednotky, hradí plat psychosociálního pracovníka, psychologa, datamanažera, podporuje několik výzkumných projektů. Podobně nadace Národ dětem, kterou spoluzaložil zakladatel dětské onkologie prof. Koutecký, kupuje drahé přístroje, financuje výzkumné projekty, hradí plat studijní sestry. Občanské sdružení HAIMA se stará o kvalitu života nemocných dětí v nemocnici i mimo ni, organizuje pro ně letní a zimní tábory, zabývá se psychosociální problematikou. V Brně je aktivní nadační fond Krtek, v Olomouci sdružení Šance.

Dobrý anděl vyplnil bílé místo svou podporou rodinám v nouzi, kam je uvrhla těžká nemoc změnivší zcela jejich životy.

Máte nějaký osobní či pracovní sen, o který byste se chtěl podělit?
Ne snad přímo sen, ale přání zdraví pro mě a mé blízké. Profesně pak posilování role pracovníků kliniky v evropské dětské onkologii.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěšných let.